V knize, která vznikla na základě přednášek pronesených v rámci prestižního cyklu na počest A. W. Mellona, se americký filozof Arthur C. Danto vrátil k jedné z nejprovokativnějších tezí, které pronesl, totiž že umění dospělo ke konci.
Autor čtivou formou přibližuje příčiny a fungování etnických konfliktů. Zkoumá roli kultury, ekonomiky, ideologie, moci, ale i sociálních vztahů v místních společenstvech, individuálního jednání a psychologických faktorů.
Kniha se zabývá sociologickými teoriemi konfliktu. Její první část poukazuje na problémy spojené s vymezením sociologie konfliktu a uvádí principy, podle kterých jsou uspořádány texty, jejichž předmětem je sociální konflikt.
V letech 1918-1922 se tak vystřídalo několik vládních formací, než se stabilizovala celonárodní koalice českých, resp. československých stran, která pak tvořila pevnou oporu parlamentního politického systému.
Dvě dekády po kolapsu minulého režimu nahradil naši víru v budoucnost stesk po minulosti, místo historické paměti zaujala kulturní identita a kulturní paměť. Společnost přestala existovat. Od společnosti bez naděje jsme dospěli k naději bez společnosti.
Kniha představuje první významný pokus o formulaci klíčových tezí k tomuto tématu v české historiografii. Studium muže, konstruování mužství a proměn mužské identity.
Co znamená být konzervativec v době, která je ke konzervatismu tak skeptická? Jak žít po boku našich „kanonizovaných předků“, když je dnes tak běžné odmítat jejich kulturní, náboženský a politický odkaz?
Mýtofil a hedonista: tímto směrem se evoluce člověka vydala poté, co se do velké míry osvobodil od diktátu darwinovské evoluce. A neustále se zrychluje, což nutně povede k úniku do virtuální reality, protože jen tam se člověk bude cítit blaženě ...
Autor mapuje několik aspektů současné české jazykové kultury, především pak tendence na jedné straně k zhovadění a tzv. buranizaci (hovězí čeština), na druhé pak k feminizaci a infantilizaci (zdrobněliny, afektovanost, medovitost).
Proč ruská veřejnost podporuje válku na Ukrajině? Proč je netečná ke zločinům
spáchaným v jejich jménu? Je třeba hledat historické paralely v době Ivana Hrozného,
carů-autokratů, v době komunismu – nebo všude najednou?
Jaké příčiny a důvody vedou k sociálním konfliktům? Jaké zneuznání považují lidé za natolik nepřijatelné, aby se do řešení sociálních konfliktů aktivně zapojili?...
Zdá se, že v současné době prožíváme krizi liberální demokracie. Symptomy jsou nepřehlédnutelné: pokles volební účasti, nebývalá schopnost oligarchií využívat fungování státu ve svůj prospěch, vlády tvrdošíjně prosazující neoliberální reformy atd.
Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor
s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento
fenomén.
