Verše Tomáše Kunáta v sobě uchovávají gotickou vznešenost, protože básníkem ve sbírce Než dopadne první list, se myslí především středověký architekt. Tvůrce, který žije v neutuchající touze po kráse a obou aspektech lidství.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
„Jako by kdosi vypnul velmi jemnou, / téměř neznatelnou tkaninu / mezi nás a psaná slova,“ píše Iva Jakimiv a po této jemné, takřka neznatelné tkanině – a někdy snad i mimo ni a za ni – nás vede.
Centrum česko-německé antologie Vítězslava Nezvala tvoří básně „Edison“ a „Noci“. Doplňují je známé básně z různých tvůrčích období, např. „Cocktailly“, „Smuteční hrana za Otokara Březinu“, „Sbohem a šáteček“ či „Sloky o Praze“.
V rámci obrozenské literatury představuje reflexivní báseň Vznešenost přírody významný pokus o náročnou poezii srovnatelnou s vrcholnými díly dobové evropské literatury.
Básnické sbírky, poemy a prozaické texty Milana Kocha (3. 10. 1948 Praha – 18. 11. 1974 Praha) pocházejí z let 1965–1974 a v tomto svazku jsou seřazeny podle samizdatového vydání, které pořídila Kochova manželka Mirka Kochová (1951–1975).
Pro druhou sbírku Libora Staňka II. je charakteristický silný koncept zakořeněný v autorově přirozeném prostředí, který zároveň vstupuje do básní jako významotvorný pilíř.
Kniha je souborným a nyní po autorově smrti také završeným celkem – životním dílem méně známého prozaika Eduarda Zachy, patřícího do takzvaných olomouckých Tří králů – vedle básníků Petra Mikeše a Rostislava Valuška, jak je svého času ve své eseji pojmenoval Jiří Kuběna.
Kniha má za cíl komparativně postihnout dějiny evropského verše. Práce nezabírá jen široký geografický prostor, ale je cenná i svým rozměrem časovým – věnuje se evropskému verši od jeho počátků v antice až k volnému verši.
Soubor básnického díla členů umělecké skupiny B. K. S.
Básně čtyř autorů korespondují svým mnohavrstevným mystifikačním potenciálem s celkovým charakterem aktivit skupiny.
Monografie interpretuje klíčové básnické texty slovinského expresionismu a pokouší se charakterizovat jeho jednotlivé podoby a fáze. Zabývá se rovněž vývojem interpretace tohoto literárně historického období ve slovinské literární vědě.
Druhá básnická sbírka Dr. Krejzybera (básnický pseudonym Jiřího Studeného) se nese v duchu reflexivních, místy až deníkových záznamů vyjadřujících obraznou cestou všední zápasy dnešního člověka o vlastní autenticitu a myšlenkovou a citovou nezávislost.