V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková výzdoba Hvězdy se vymyká českým či evropským loveckým zámkům.
Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov.
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské.
Unikátní publikace věnovaná odkazu jednoho z nejvýznamnějších architektů střední Evropy. Kniha představuje Plečnika v mezinárodním kontextu a ukazuje nadčasovost jeho díla – od klíčových realizací až po současné rekonstrukce jeho staveb.
Kniha se pokouší o dialog s dosavadními interpretacemi Santiniho díla a hledá odpověď na otázku, jaké jsou skutečné hodnoty jeho architektury v evropském kontextu a co jsou naopak spíše nánosy postupně vznikající „legendy o Santinim“.
Ačkoli se kniha zabývá architekturou, můžeme ji rovnocenně považovat za kulturologickou studii. Architektura je zde totiž mnohem více, než jsme v dějinách umění zvyklí, zasazena do kulturního kontextu, slovy autora je v kultuře rozpuštěna.
Kniha se věnuje přestavbě interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích u Brna. Zabývá se zejména účastí Jana Koblasy na modernizaci presbytáře (oltářního prostoru) kostela.
Schody a jejich funkce, symbolika, typologie. Fenomén schodů v kontextu tvorby Evy Jiřičné a fotograficky dokumentované vybrané příklady jejích schodišť. Autorský text a rozhovor s Evou Jiřičnou.
V kontextu mezioborového kastelologického bádání představují hrady doby přemyslovské nejzajímavější kapitolu dějin hradní architektury. A to nejen u nás, ale i v celé Evropě.
Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti.
Rukověť urbanismu volně navazuje na předchozí knihu Jana Jehlíka Obec a sídlo, o krajině, urbanismu a architektuře, souboru textů s různou formou a různými tématy.
Monografie se věnuje vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství mezi lety 1948 a 1989.cí d
Autorka předkládá čtenářům výsledky svých jedinečných výzkumů týkajících se osobnosti skutečně evropského významu – zahradního architekta Josefa Fritsche (narozen v Čechách, činný zejména v Toskánsku).