České číslo nabízí studii o bulharském dědictví Julii Kristevy, jakož i překlad významného levicového psychoanalytika Otto Fenichela s podrobným komentářem. V sekci Materiály je publikován program Pražských přednášek o psychoanalýze ...
Nejpozději počátkem šedesátých let 17. století dospěl Komenský ve svých pansofických snahách k myšlence sestavit výkladový slovník, který by přinášel definice všech důležitých pojmů z oblasti vědění.
Novela tematicky rozkrývá pohled na lidský život z hlediska východních filosofií, které ho pojímají jako putování lidské duše. Každá překážka a každé setkání činí tak duši lepší a cílem se stává neustálé „učení se“ a zlepšování.
Španělský filozof Manuel García Morente (1886–1942) byl od roku 1912 profesorem etiky na madridské Universidad Central a roku 1930 podtajemníkem na ministerstvu osvěty v Berenguerově vládě.
Všem milovníkům nadčasové moudrosti přinášíme jeden ze základních textů konfucianismu, čínského filozofického směru a pohledu na svět. Jedná se o soubor myšlenek významného mudrce Konfucia, který žil v Číně před 2500 lety.
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu.
Člověk ví, že musí zemřít, a toto vědomí patří mezi základní charakteristiky lidskosti, náboženství, metafyzika a kultura si však kladou za cíl smrt přemoci.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Monografie se zaměřuje na nové nastupující technologie a koncept tzv. konvergujících technologií, které jsou reflektovány z pozice transformativních humanitních věd a filozofie dialogu inspirované dílem českého filozofa Milana Machovce.
V návaznosti na teorie postmoderny jako syntézy moderního s premoderním vidí autor knihy příležitost obnovit teologii postkritickou syntézou klasických a moderních zdrojů a dokládá možnosti tohoto pojetí na příkladu obnoveného přístupu k Písmu svatému.
Vše, co se nám dochovalo od tří mílétských myslitelů (Thaléta, Anaximandra a Anaximena), jsou pouhá nepřímá svědectví, která pocházejí především ze dvou zdrojů: od Aristotela a jeho žáka Theofrasta.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu.
V monografické studii Dobro a ctnost pohledem etických a náboženských koncepcí jsou jednotlivé kapitoly vykresleny jako tematické portréty vybraných myslitelů, z nichž krystalizuje jasnější představa o tom, jak se etika jako filosofický obor vyvíjel.
