Kritické komentované vydání Masarykova vědeckého díla, které si klade základní noetické otázky, aktuální po více než 100 letech. Spisy TGM sv. 2, editor Jiří Olšovský a Jindřich Srovnal.
Spiritualita Václava Havla je nová studie Martina C. Putny, která shledává zdroje Havlových filosofujících textů, jichž si dosud téměř nikdo nepovšiml.
Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech. Ondřej Beran přistupuje k této problematice z perspektivy filosofie.
Uvedení do celkového kontextu myšlení a díla Martina Heideggera, který – i když nemusí být každému čtenáři sympatický buď jako člověk, nebo jako myslitel – přesto zůstane jedním z největších filosofů 20. století.
Je to možná zvláštní, ale na začátku i konci dosavadní analytické tradice nacházíme schopenhauerovskou výzvu. A překvapivý je samozřejmě kontext, ale už ne tak souvislost s obsahem.
Dějiny filosofie od archaického Řecka do konce evropské renesance sledované v kontextu dějin vědy, náboženství a kultury jako celku. Na rozdíl od jiných dějin filosofie je zde kladem důraz na dobový rámec výkladu filosofických nauk.
Kniha předkládá originální koncepci kritické hermeneutiky, v níž se ozřejmují významné souvislosti mezi komunikací, kritickým přístupem a kulturním kontextem.
Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání.
Předkládané studie se věnují problematice přístupů k otázce autonomie byzantské filosofie, konkrétněji metodologickým potížím s uchopením tohoto rozlehlého tématu.
Kniha nabízí průřezovou sondu do vybraných základních oblastí fundamentální i speciální (aplikované) teologické etiky, a to v kontextu pluralitní společnosti a sekulárního právního státu, ekumenického a mezináboženského dialogu.
