Výsledek pro: kontexty

Kniha analyzuje dramatické momenty z novodobých československých a středoevropských dějin, jež se odehrály v předvečer druhé světové války a na prahu války studené.

Tzv. pseudoabelárdovská korespondence vychází ze sbírky nazvané Listy dvou milenců a obsahuje 116 středověkých milostných dopisů, asi z 12. století. O jejich autorství se dodnes vedou spory.

Práce sleduje rozdílné přístupy a postupné proměňování britské politiky vůči Československu v době od mnichovské konference v září 1938 do britského prohlášení ze srpna 1942.

Mária Janšáková mala z ľudáckeho hľadiska priam vzorový životopis. Bola Slovenka, katolíčka, starostlivá matka a svoje nadpriemerné vzdelanie využívala na podporu manželovej kariéry a pri sociálnej a osvetovej činnosti.

Kniha je již čtvrtým svazkem ze série kolektivních publikací mezinárodního týmu mladých badatelů nazvané Promýšlet Evropu 20. století.

Publikace seznamuje s odrazem událostí roku 1968 a s jeho dozvuky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE).

Populárně-naučná publikace pro širokou veřejnost přináší čtivou a srozumitelnou formou informace o třicetileté válce, která v 17. století zdevastovala podstatnou část evropského kontinentu včetně českých zemí.

Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele?

Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše.

Kniha se zabývá proměnami muslimské pospolitosti (dnešních Bosňáků) v Bosně a Hercegovině za rakousko-uherské okupace mezi lety 1878 a 1918.

Soubor studií předního německého medievisty je věnován problematice pozdně středověké hereze, kacířství a husitské revoluce ve středověkých Čechách. Autor v nich rozkrývá proměnu pohledů středověkých teologů na herezi od konce 13. století.

Kristina Pisánská (1364–1430), která se díky svému otci lékaři pohybovala několik let na pařížském francouzském královském dvoře, patří k prvním ženským intelektuálkám, jež ve svých literárních textech reflektovaly problematiku života žen.

Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.

Autoři tohoto mrazivého životopisu líčí generála Ericha Ludendorffa, jednu z nejdůležitějších, ale i nejméně známých postav první světové války, jako „muže beze stínu“, jako neproniknutelnou osobnost.

Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století, téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.

Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia.

Karel Havlíček (1821–1856), dodnes symbol českého novinářství, prožil stejně jako mnozí jeho vrstevníci zásadní životní zlom v době revoluce roku 1848.

Autorský tým šesti historiků popularizační formou za doprovodu unikátních fotografií a obrazových materiálů vypráví „příběh univerzity“.

V souvislosti s výročím 30 let od pádu komunistických režimů v zemích střední a východní Evropy vydává Ústav pro studium totalitních režimů obsáhlý Slovník disidentů.

Vzpomínky na 60 let v oboru sociální politiky, správy a práva z let 1955–2015 je autorský text již zesnulého prof. JUDr. Igora Tomeše, CSc. Je výjimečným svědectvím, které l popisuje profesní a životní dráhu výjimečné osobnosti.