Palestinští křesťané jsou původními a přímými dědici nejstarší církve světa, církve Svaté země. Jak se tito křesťané vypořádali s politicky komplikovaným 20. stoletím, tedy především se vznikem státu Izrael, ale i s rozpadem Osmanské říše?
Publikace je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na začátku 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.
Autor nabídne čtenáři netradiční pojetí výkladu, který je založen na několikaletém výzkumu archivních pramenů v tuzemských archivech, především však v Rakouském státním archivu, Válečném archivu ve Vídni.
Monografie na téma z pozdní renesance má celkem dvacet osm kapitol. Uvádí souvislosti náboženské, kulturní a ekonomické atmosféry života v pozdní renesanci, manýrismu.
Joseph J. Ellis napsal zásadní životopis, který představuje nejdůležitější – a zároveň tu nejméně chápanou – postavu americké historie, George Washingtona, v plné šíři a se všemi spornými body.
Monografie se zabývá především politickou činností významného československého politika Petra Zenkla. Již po první světové válce vstoupil do služeb hlavního města Prahy, kde se soustředil zvláště na sociální péči.
Publikace, zasvěcená hebrejským zkratkám v židovských donačních nápisech, je výsledkem dlouhodobého projektu epigrafického zpracování textilní sbírky Židovského muzea v Praze. Pojednává o důležitém tématu židovské literatury i epigrafiky.
Kniha poskytuje náhled do života a díla vědců od starověkého Řecka po současnost. Informuje čtenáře o životopisných datech vědců, historickém a vědeckém kontextu doby, o jejich základních dílech a významu těchto děl pro budoucnost.
Majestát vydaný českým králem a císařem Rudolfem II. v červenci 1609. Přináší také plné znění privilegia, od jehož vydání uplynulo v roce 2009 právě 400 let.
Práce Michala Téry představuje Peruna – božstvo starých Slovanů. Kniha o Perunovi není jen portrétem pohanského božstva, ale studií o zaniklém světě archaického náboženství, jeho bohatosti a proměnách.
Spisem Židovský stát z roku 1896 se vídeňský novinář Theodor Herzl (1860 - 1904) pokusil nalézt jasnou odpověď na tzv. židovskou otázku, která byla jednou z mnoha palčivých "otázek" konce 19. století.
V jedinečné syntéze kniha představuje nejen vývoj českého divadla mezi lety 1945–1989 ve čtyřech kapitolách zabývajících se vztahem divadla a revoluce, divadla a stalinismu.
Ekonom a člen polistopadové federální vlády vypráví svůj životní příběh. Za klíčové okamžiky svých vzpomínek autor zvolil tři momenty: holocaust, „pražské jaro“ a konec komunistického režimu.