Tato kniha je první reprezentativní publikací, která je věnována umělecké tvorbě Vratislava Nechleby (1885–1965), jenž působil jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění po čtyři desetiletí.
Monumentální dvoudílná monografie malíře Vojtěcha
Hynaise (1854–1925) s bohatou obrazovou přílohou
si klade za cíl zaplňovat mezeru v dosavadním bádání
o českém a evropském umění přelomu 19. a 20. století.
Za okupace se v rozhlase vytvořila patrně dodnes největší „laboratoř“ na takzvanou slovesnou tvorbu, v jejímž rámci vzniklo mnoho původních českých her s příznačnou tematikou, které byly záhy také nastudovány.
Svatý Artaud je monografie o Antoninu Artaudovi (1896–1948), francouzském divadelním teoretiku, režisérovi, herci, básníku a spisovateli, přední osobnosti kulturního života 1. poloviny 20. století, ...
Vzpomínky zpěváků, historie a rarity největšího českého písňového festivalu
DĚČÍNSKÁ KOTVA, více než dvě desetiletí patřila k nejvýznamnějším hudebním událostem v Československu, a přesto se toho z ní do dnešních dnů dochovalo překvapivě málo.
Už jste tu určitě nejednou byli. Ale opravdu ho znáte?Věděli jste, že jde o největší obývaný hradní komplex na světě?Že ve Vladislavském sále kdysi cválali rytíři na koních a za Rudolfa II. tu kvetly trhy s luxusním zbožím?
Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.
Charles Ferdinand Ramuz (1878 – 1947), jeden z nejvýznamnějších švýcarských francouzsky píšících spisovatelů, sepsal až po letech (1929) své vzpomínky na ruského hudebního skladatele Igora Stravinského (1882 – 1971).
Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická.
Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století.
Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost.
Majitelé klíčů byla divadelní hra Milana Kundery, která měla premiéru roku 1962 v Praze a její děj se odehrál během půldruhé hodiny jednoho nedělního rána. Děj vzpomínkové knihy psychiatra se oproti tomu odehrává během dlouhých šesti desítek let.
Slavný český spisovatel v osobním portrétu francouzské novinářky...
Florence Noiville se s Milanem Kunderou seznámila až v jeho zralém věku — v době, kdy se už léta vyhýbal médiím, dávno za sebe nechal mluvit pouze své dílo...
Postava Karla Koechera vzbuzuje kontroverze už od mladých let. Cunningham líčí, jak se z nadaného středoškoláka s odbojářskými sklony stal agent StB, student filozofie na Kolumbijské univerzitě a „krtek“ v CIA. V
Rozsáhlá třídílná publikace poskytuje komplexní pohled na vývoj výtvarné kultury středověku a rané renesance v regionu východních Čech v letech 1200 až 1550. Umění tohoto regionu je v takovém rozsahu zkoumáno vůbec poprvé.
Jen málokterý současný umělec vzbuzuje takovou zvědavost jako Banksy: britský tvůrce street artu, který se stal globální celebritou, povýšil práci se šablonami a barvami ve spreji na společenskou a politickou výpověď, jež přesahuje svět umění.
