Výsledek pro: kontexty

Výsledkem mezistátních smluv mezi Československem a Mongolskem v padesátých a šedesátých letech 20.století byla kulturní, vědecká a posléze hospodářská spolupráce.

Pokud se dospělý člověk, otec dvou malých dětí, vydá na vysoce nebezpečnou cestu za svým dětským snem, jistě to můžeme považovat za sprostý a sebestředný hazard. Ale co když to udělá znovu? A pak ještě jednou?

Svět na divadle ukázat, a celý… Jedná se o nejnovější publikaci ediční řady Eseje, kritiky, analýzy, která přináší soubor studií a kritik teatroložky a kritičky Jany Patočkové.

Tvorba Zbyňka Sekala (1923–1998) se v mnohém vymyká nejen českému, ale i světovému sochařství. Vyrůstá ze středoevropské modernistické tradice a svými východisky se dotýká principů, které jsou příznačné východní vizuální kultuře, především japonské.

Monografie se skládá z příspěvků autorů specializovaných na různé oblasti dějin umění. Spojuje je záměr zabývat se kresbou jako „Základem všeho umění“ z perspektivy jejich oblastí výzkumu.

Vstoupíme-li do imaginárního světa Jaroslava Róny a odhalíme jeho niterné výtvarné sny, pomůže nám to pochopit cíle umělcovy tvorby a dešifrovat široký námětový rejstřík a repertoár motivů jeho díla.

Obsáhlá publikace vyšla u příležitosti výstavy Lubomíra Přibyla v Museu Kampa konané v roce 2023.

Monografie Kníže herectví komplexně a do detailů přehlíží profesní divadelní dráhu předního českého herce Ladislava Lakomého (1931–2011).

Už jste tu určitě nejednou byli. Ale opravdu ho znáte?Věděli jste, že jde o největší obývaný hradní komplex na světě?Že ve Vladislavském sále kdysi cválali rytíři na koních a za Rudolfa II. tu kvetly trhy s luxusním zbožím?

Kniha se zabývá osobností Jiřího Muchy v kontextu dějin 20. století a nahlíží jej nejen jako spisovatele, ale jako překladatele, cestovatele, propagátora díla svého otce Alfonse Muchy.

Charles Ferdinand Ramuz (1878 – 1947), jeden z nejvýznamnějších švýcarských francouzsky píšících spisovatelů, sepsal až po letech (1929) své vzpomínky na ruského hudebního skladatele Igora Stravinského (1882 – 1971).

PhDr. Marie Rozsypalová si od dětství přála stát se učitelkou. To se jí nakonec splnilo ve spojitosti s ošetřovatelstvím, kterému se věnovala celý život.

Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii.

Netradiční průvodce po hradech Čech a Moravy nabízí putování napříč celou naší historií od počátků státu Přemyslovců až po současnost.

Pavis přináší doposud chybějící konceptuální rámec pro analýzu divadelních, tanečních a pantomimických představení s přesahem do filmové analýzy.

Kdo si hraje – nezlobí, kdo se směje – nepláče. A také si toho víc zapamatuje.

Publikace doprovázela stejnojmennou výstavu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a představuje dvanáct výstavních projektů, které ve 20. století formovaly dějiny designu v českých zemích.

Kniha se zabývá méně známou částí středověkého dramatického textu – scénickou poznámkou převážně latinských náboženských her, které byly uváděny v chrámovém prostředí po celý středověk již od 10. století.

Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace. Publikace, věnovaná výtvarné scéně „ruské Prahy“, se neomezuje na autorky

Jeden z předních hudebních kritiků světa přináší svěží pohled na den, kdy se Dylan „dal na elektriku“ na Newportském Folkovém Festivalu.