Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století.
Osobní příběhy třiceti tří českých žen, které během 20. století zanechaly výraznou stopu ve všech oblastech života, od kultury, přes vědu, politiku a společnost.
Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí.
Básnické sbírky, poemy a prozaické texty Milana Kocha (3. 10. 1948 Praha – 18. 11. 1974 Praha) pocházejí z let 1965–1974 a v tomto svazku jsou seřazeny podle samizdatového vydání, které pořídila Kochova manželka Mirka Kochová (1951–1975).
Svět podle Trumpa vypráví příběh o současné Americe, jejích vnitřních sporech, snahách a ideálech, které formují její politiku. Kniha kombinuje reportážní postřehy, eseje a analýzu, je však čtenářsky srozumitelná a místy také vtipně sarkastická.
Venturing across five decades of American culture, this landmark book explores how modern graphic design emerged in the United States and how it became an intrinsic feature of the country’s identity.
Bernard de Fontenelle (1657–1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes).
Marek Jakoubek ve své intelektuálně provokativní knize nabízí kritický pohled na slavnou publikaci Fredrika Bartha Ethnic Groups and Boundaries, která je považována za jednu z klíčových zakladatelských prací v oblasti studia etnicity.
Jen málokterý současný umělec vzbuzuje takovou zvědavost jako Banksy: britský tvůrce street artu, který se stal globální celebritou, povýšil práci se šablonami a barvami ve spreji na společenskou a politickou výpověď, jež přesahuje svět umění.
Postava Karla Koechera vzbuzuje kontroverze už od mladých let. Cunningham líčí, jak se z nadaného středoškoláka s odbojářskými sklony stal agent StB, student filozofie na Kolumbijské univerzitě a „krtek“ v CIA. V
Majitelé klíčů byla divadelní hra Milana Kundery, která měla premiéru roku 1962 v Praze a její děj se odehrál během půldruhé hodiny jednoho nedělního rána. Děj vzpomínkové knihy psychiatra se oproti tomu odehrává během dlouhých šesti desítek let.
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
