Předkládaná studie je pokusem o vědeckou interpretaci jednoho ze 114 Ježíšových výroků obsažených v Tomášově evangeliu. Koptské evangelium může být zajímavé jak pro novozákonní badatele, tak i pro badatele v oblasti raně křesťanské literatury.
Souhrnná publikace, ve které najdete
nejen množství textu uceleně popisující život a tvorbu umělce,
ale také množství reprodukcí z nejrůznějších oblastí
umělcovy tvorby.
Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost.
Současná akceleracionistická filozofie čím dál více slouží jako jistý bod propojení, který v sobě propojuje různorodé pokusy o přeformulování dřímajících společenských možností.
Druhá básnická sbírka Dr. Krejzybera (básnický pseudonym Jiřího Studeného) se nese v duchu reflexivních, místy až deníkových záznamů vyjadřujících obraznou cestou všední zápasy dnešního člověka o vlastní autenticitu a myšlenkovou a citovou nezávislost.
Kniha zkoumá genderové aspekty profesních plánů vědců a vědkyň, akademické mobility, kombinace vědecké profese a rodičovství, obrazu vědy v médiích a politiky genderové rovnosti ve vědě. Využívá k tomu koncept epistemických životních prostorů Ulrike Felt.
Slovník francouzsko-českých zrádných slov je určen studentům, učitelům a překladatelům, kteří se chtějí v běžné i odborné komunikaci vyvarovat nežádoucích záměn a předejít tak možným, mnohdy trapným či směšným nedorozuměním.
Kolektivní monografie navazuje na edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší tento svazek jedenáct studií prezentujících moderní
badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží.
Teprve pád komunistických režimů a aspoň částečné odkrytí dosud tajných archivů a svědeckých vyjádření umožňují pohled na úděsnou realitu sovětské historie, zakrývanou po celá desetiletí kamufláží lživé propagandy.
Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století.
V reakci na básně Kláry Šmejkalové jsem zaslechl názor, že jsou o ničem. Nemyslím si to, i
když zmíněné „nic“ je pro jejich charakteristiku vcelku trefné. Nikoli však „o ničem“, ale
„z ničeho“.
Kniha „Operace Bílá hora a černá totalita“ navazuje volně na trilogii zabývající se rudým totalismem vydanou v nakladatelství Naše vojsko v letech 2010–2012 a věnovanou klíčovým událostem poválečného období vývoje české společnosti.