Tato biografie dokumentuje více než jen fascinující životní příběh chlapečka z vesnice Tagccher, který byl jako čtyřletý rozpoznán coby čtrnáctý dalajlama...
Již nějakou dobu se hovoří o tom, že pop music globálně vládnou ženy, nasvědčují tomu čísla, žebříčky i pocity. Tato nadvláda se projevuje i v typicky „mužských“ žánrech, jako je hip hop.
V sobotu 3. července 1971 byl ve vaně svého pařížského bytu nalezen mrtvý Jim Morrison. Hvězdu skupiny The Doors oplakaly davy fanoušků i kolegů, Morrisonův odkaz ovšem nezeslábl ani po padesáti letech.
Shortparis, Aigel, Ic3peak, Kate NV, Lucidvox, Glintshake, Gnoomes a mnozí další. Zástupci současné ruské nezávislé hudební scény jsou úspěšní v Rusku a stejně tak velice atraktivní pro zahraniční publikum.
Katalog k výstavě Parlament! nabízí čtenářům různé pohledy na moderní parlamentní kulturu v českých zemích a Československu. Zaměřuje se nejen na činnost dobových parlamentů, ale také na roli občanů a jejich participaci v parlamentním systému.
Kniha přináší na příkladu „pracovní služby“ jako celosvětově rozšířeného prostředku řešení nezaměstnanosti mladých lidí během hospodářských krizí nové poznatky o ideovém prostředí a nacionální praxi německé menšiny v meziválečném Československu.
Tvůrce legendární inscenace Balada pro banditu (1975) Zdeněk Pospíšil (1944–1993), patřil spolu s Evou Tálskou a Peterem Scherhauferem nejen k prvním absolventům obnoveného oboru režie na brněnské JAMU, ale i k zakladatelům Divadla Husa na provázku.
Publikace pojednává o současné situaci loutkového divadla v České republice. Pojmenovává a definuje, co může dnes znamenat loutka jako objekt, a jak se na ni dívá odborná i laická veřejnost.
Kniha Praha mosty spojená se zabývá historií, architekturou, urbanistickým rámcem i současností a plánovanou budoucností pražských mostů a předmostí, tedy tématem navýsost aktuálním.
Kniha pomáhá čtenáři zorientovat se ve složitém systému dobových plánovacích a stavebních organizací. Prostřednictvím bohaté obrazové přílohy rovněž přibližuje průběh prací od náčrtu územního plánu až po jeho realizaci.
Vykřičená čtvrt Yoshiwara byla v období Edo považována za společenské centrum a místo kulturní revoluce. Umělci jako Utamaro, Hokusai a Kunisada otevřeli dveře rozkoše a nechali okolní svět nahlédnout za barevné zástěny čajoven.
Dvojice přátelsky disputujících učenců, s ironickým nadhledem reprezentujících dobové postoje obhájců a popíračů strašidel, v knize představuje bezpočet starších i soudobých případů přízračných zjevení.
Zbraně vždy byly, jsou a patrně i budou zdrojem rozporů a protichůdných názorů. Právě proto je dnes nutné o zbraních a o všem kolem nich hovořit a psát.
