Vydání básnické sbírky doprovází dva další texty. První z nich vznikl na základě rozhovoru s Ivarem Ivaskem z roku 1972 a Elytis v něm hovoří o své poezii. Druhý je Elytisovým projevem, který přednesl u příležitosti udělení Nobelovy ceny.
Hans Magnus Enzensberger bývá právem označován za jednoho z žijících klasiků německé literatury. V českém literárním prostředí není neznámou osobností. Zasloužil se
o to v 60. letech 20. století Josef Hiršal a Bohumila Grögerová.
Šótecu (1381–1459) byl posledním významným představitelem básnické formy tanka. Buddhistický mnich ze samurajského rodu, jeden z nejplodnějších autorů v historii japonské literatury je českému čtenáři představen poprvé.
V antologii Malé lalulá se sešli čtyři klasici německého nonsensu: Němci Christian Morgenstern a Joachim Ringelnatz a Rakušané Hans Carl Artmann a Ernst Jandl. Kniha je doplněna originální serigrafií Františka Petráka