Vybrané články z dílny významného brněnského historika k problematice moravského zemského patriotismu, národně politického ruchu na Moravě, k sociálněprávnímu vývoji a k dějinám Matice moravské.
Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou.
Kniha líčí průběh demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968 na Rudém náměstí v Moskvě, kteří protestovali proti vstupu vojsk států Varšavské smlouvy do Československa.
Na základě svědectví vězňů popisuje autor pracovní podmínky na dole Vojna, tak denní program vězněných a líčí nejděsivější místo celého zařízení – tzv. Bunkr. Poskytuje tak ohromující svědectví o oné době i osudech lidí v ní.
Kniha v heslech zachycuje na 1 500 biogramů, jež bez hodnotících soudů sledují nomenklaturní zařazení osob dobové kulturní scény – od filmu a divadla přes literaturu a periodika až po hudbu a estrádní umělce.
Studie o politické kultuře německých aktivistických stran v ČSR uvádí problematiku politické kultury do historického bádání zabývajícího se dějinami meziválečného českolsovenského státu.
Nedílnou součást našeho polistopadového vývoje tvořila „moravská otázka", jež nalezla svou intenzivní politickou artikulaci v rámci moravistických subjektů hájících specifickou pozici Moravy.
Tragický začátek druhé světové války, zákeřné přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, ale hlavně dlouho utajovaný fakt, že na východní hranici krvácejícího Polska číhala vojska Rudé armády, je obsahem práce předního vojenského historika.
Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference. Čeští a polští historikové v této knize přibližují nejdůležitější otázky vzájemných vztahů a jejich různých podob, všímají si také širšího mezinárodního kontextu.
Kniha "Na smutek není čas" vypráví o životě Františka Kriegla, otiskuje jeho nejzávažnější polické projevy a obsahuje i korespondenci s jeho přítelem Františkem Janouchem.
Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.
