V edici Zmizelé Čechy - Prachatice předkládá autorka fotografickou dokumentaci zaniklých památek a jiných nemovitostí města Prachatice a jeho nejbližšího okolí.
Publikace přináší studie sedmnácti evropských badatelů analyzující historii liberalizace a resuscitace občanské společnosti v Československu během Pražského jara z perspektiv přesahujících čistě národní rámec.
Sborník obsahuje příspěvky tří desítek českých, polských a německých badatelů. V jednotlivých příspěvcích je kladen důraz na komparativní studium rituálů a slavností .
V knize „Vůně pražských nádraží“ nalezne čtenář vše, co se stravování a občerstvování na pražských nádražích týče, od prvotřídních secesních restaurací až po zaplivané „nádražky“ a kiosky periferních nádražíček.
Převratné, moderní, na archivním materiálu založené zpracování tématu Pražského povstání. Historik Stanislav Kokoška je předním českým odborníkem na danou problematiku.
Publikace je unikátním souborem sedmdesáti srovnávacích fotografií historického jádra Prahy, doprovázených půvabnými, a přitom zasvěcenými texty v českém a anglickém jazyce.
Studie českých a polských medievistů zařazené do monografie Středověká univerzitní vzdělanost reprezentují moderní přístupy ke zkoumání pozdně středověkých univerzit.
Edice je nejrozsáhlejším a nejpodrobnějším souborem dokumentů vztahujících se k průběhu Pražského povstání a pomoci dobrovoleckých jednotek českému hnutí odporu v závěrečných okamžicích druhé světové války.
Sborník vydaný k životnímu jubileu Jiřího Peška obsahuje 42 jeho statí a článků věnovaných dějinám Prahy, dějinám pražské univerzity a jejího vztahu k městu, měšťanům a jejich každodennímu životu pražské chudině.
Rok 1953 byl pro komunistický režim v Československu
přelomový. Smrt J. V. Stalina
a vůdce československých komunistů
K. Gottwalda v březnu toho roku otevřela
cestu k řešení nahromaděných problémů
především hospodářských a sociálních.
Hlavním tématem knihy jsou dějiny obchodu v předbělohorské Praze (1526–1618), zaměřené především na období vlády císaře Rudolfa II. (1576–1611), kdy se Praha přiřadila k největším středoevropským metropolím.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.