Časopis, vydávaný od roku 1997 Ústavem
světových dějin FF UK v Praze, od roku 2006
společně s Institutem východoevropských
dějin Fakulty historických a kulturních věd
Vídeňské univerzity, obsahuje odborné
studie z dějin mezinárodních vztahů.
Český překlad rukopisu, který byl poměrně nedávno objeven izraelským badatelem Avrahamem Davidem a v roce 1993 vydán v hebrejštině a anglickém překladu.
Monografie je věnována talentovanému sudetoněmeckému historikovi Josefu Pfitznerovi (1901 Petrovice-1945 Praha), který svoji slibnou odbornou kariéru obětoval politice nacionálního socialismu.
Jsou mýty o Libuši a Přemyslovi opravdu jen výplody fantazie našich předků? Jaký byl duchovní život starých Slovan? Na tyto otázky hledá odpověď tato kniha.
Objevte s touto knihou tajemná zákoutí staré Prahy a jejich dávno zapomenutou historii. Díky mapkám pod vyobrazeními vám může sloužit jako skvělý průvodce. Každý dům se svým znamením má svůj vlastní příběh. Čtení ve francouzštině.
První díl pětisvazkového projektu, v němž autor postupně zmapuje všechny vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách.
Z mlh dávné minulosti se před námi vynořuje fascinující příběh o původu a životních osudech tří generací loutkářského rodu, jenž byl téměř sto let živou součástí kulturního dění ve středoevropském regionu. Literatura faktu.
Druhý díl rozsáhlé čtyřdílné kroniky s podtitulem: Rozličné příběhy katovské, rozvíjí další osudy kata Jana Mydláře. Ocitnete v temném, zatuchlém světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti.
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, které přibližují životní příběhy kata Mydláře a jeho syna. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
V prvním z pěti svazků je zachycen neblahý zásah nové doby do staré Prahy v dokumentárním obrazu stavebních skupin a jednotek z období od středověku do 19. století v jejich původním stavu a zakotvení v městské čtvrti.
Publikace se zaměřuje na proměnu Pražského hradu v časovém rozmezí let 1948 až 1968 v souvislosti s tím, jak se měnil úhel pohledu na funkce, které by mělo tradiční sídlo státní moci plnit.