Autorka zachytila svým fotoaparátem převratné politické události roku 1989. Díky jejím černobílým fotografiím si můžeme připomenout mimo jiné dnes již pozapomenutou dějinnou „epizodu“, kdy občané východního Německa prchali přes pražskou ambasádu.
Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Španělská verze kulturně historického průvodce od předního evropského znalce secese provází návštěvníka Prahy jejími secesními památkami. Představena je zejména pražská secesní architektura.
Na australském ostrově velkém jako Rakousko rostou nejpodivnější rostliny, které nenajdete nikde jinde na světě. Žije zde i vakovlk, nejzáhadnější zvíře naší planety.
Na co všechno myslíme, když mluvíme o německé architektuře a o vlivu německého kulturního prostředí? Lenka Kerdová si tuto otázku položila nad početným souborem domů, které v Praze mezi dvěma světovými válkami navrhli německy mluvící architekti.
V knize Elektrotechnická schémata a zapojení v praxi 1 naleznete zapojení základních elektrických obvodů (od vypínačů přes zářivky a stykače až po rozváděče a domovní telefonní systémy).
Publikace představí čtenářům medailonky 60 osobností sportovců, působících ve sportovních klubech a oddílech ve Vršovicích, Strašnicích, Malešicích, Záběhlicích a Královských Vinohradech, tvořících dnes městskou část Prahy 10.
Příběh jedné z posledních žijících pamětnic Osvětimi, která po válce odešla do Velké Británie, kde absolvovala psychoterapeutický výcvik u Anny Freudové a celý profesní život se věnovala dětské psychiatrii.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
Poutní cesta z Prahy na Vysočinu propojuje významná poutní místa středních Čech a Českomoravské vrchoviny. Průvodce popisuje trasy mezi pražskou Loretou, sázavským a želivským klášterem a poutním místem Křemešník.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946.