Autor knihy, rumunský luterský farář, jenž byl ve své vlasti v padesátých letech čtrnáct let vězněn pro svou víru, zde předkládá svá kázání, která si v duchu sestavil ve vězení, a to zejména během dlouhých dvou let strávených na samotce.
„Snažil jsem se do těchto kázání vtělit své nejhlubší myšlenky, myšlenky téměř umírajícího člověka. A pokud kážu, činím tak výhradně proto, že kázání je nějak obsaženo v mé přirozenosti, podobně jako když slavíci zpívají…“
V knižním rozhovoru odpovídá nejen na to, jestli se na lidi s psychickými problémy nedíváme v katolickém prostředí skrz prsty, ale také na otázky výchovy dospívajících, kněžského svěcení žen, hledání Boží vůle, smrti nebo svatosti.
29. prosince 1948 zatkla luterského faráře Richarda Wurmbranda tajná policie. Jeho zločinem bylo, že pracoval jako duchovní správce misijně horlivého křesťanského sboru.
Publikace Sacri canones servandi sunt. Ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV. je prvním českým historickým sborníkem, který je věnován dějinám kanonického práva.
