Románový epos líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu 20. století. Autor zde vykresluje člověka jak rozpolcenou bytost, již žene vpřed touha a strach.
Kniha se věnuje životu slavné rumunské gymnastky Nadii Comaneciové, která ve svých čtrnácti letech vyhrála na OH v Montrealu. Načrtává zajímavé srovnání rolí, jež za studené války na obou stranách železné opony zaujímaly slavné osobnosti.
Stejně jako drtivá většina Eliadových próz vzniklých v emigraci také v Devatenácti růžích a Peleríně se autor vrací do Rumunska, především do rodné Bukurešti.
Začínající poutnice se vydává přes dva tisíce kilometrů po svých z rodného Havířova vstříc daleké Asii. Jít si za svým snem může znít jako klišé – pokud to nevezmete doslova.
Román Už dva tisíce let vychází r. 1934. Je to kompozice zobrazující „lidskou komedii“ (či drama?) v její mnohovrstevnatosti.Kvazi-deníkovou formou hrdina mapuje události, společenské klima a vypjaté ideologické tendence i atmosféru tehdejší mondény.
V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Román s ozvuky děl Michaila Bulgakova, Umberta Eca i latinskoamerického magického realismu je sžíravou politickou satirou na poměry v rumunské společnosti devadesátých let minulého století, dobu liknavého přechodu od totality k demokracii.
Kniha vypráví o jezuitském knězi Georgu Sporschillovi (nar. 1946 v Rakousku), který zasvětil svůj život službě opuštěným dětem a nejchudším rodinám, nejprve ve Vídni, posléze v Rumunsku, v Moldávii a Bulharsku.
Román s prvky politického thrilleru, ožívají autorova tradiční témata: otázka emigrace a osobní angažovanosti, holocaust a policejní stát prolezlý korupcí, láska a smrt, prázdnota konzumní společnosti.
Druhý román mladé rumunské autorky nabízí znepokojující pohled na současný svět, kdy člověk nachází sám sebe pod vlivem sdělovacích prostředků s maskou na obličeji, za kterou jen těžko hledá svoji pravou tvář. Zřejmě na ni totiž už téměř zapomněl.
Tři z vampýřích pánů, ohrožovaných na Sluneční/Hvězdné straně neustálými partyzánskými útoky Nathana a jeho věrných, se rozhodnou zkusit štěstí na Zemi...
Román v pěti povídkách Paměti antisemity je
neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně
poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj
život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům
tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět.
Pět her rumunského dramatika, prozaika, publicisty, básníka a překladatele. Proslavil se především svými společenskokritickými komediemi. Je považován za zakladatele rumunského moderního dramatu.
Kniha současného moldavského spisovatele a novináře. Autor s notnou dávku satiry popisuje peripetie mladého začínajícího spisovatele a moldavskou společnost.
V tomto klasickém a lidském románu o uvěřitelných upírech ožívá odkaz zla. Děti noci vás zavedou na místo, jež nikdo nezná, a přesto se ho všichni bojí.
Cestopis „Jak jsme jeli 5 000 km na kafe“ popisuje každodenní zážitky dvou motorkářů, kteří podnikli zajímavou cestu na Balkán, do Rumunska a na Ukrajinu. Během 16 dnů projeli 10 států a ujeli rovných 5 000 km.