Románový epos líčí barvité a dramatické osudy rodiny lotrinských kolonistů v rumunském Banátu v širokém záběru od třicetileté války po první polovinu 20. století. Autor zde vykresluje člověka jak rozpolcenou bytost, již žene vpřed touha a strach.
Stejně jako drtivá většina Eliadových próz vzniklých v emigraci také v Devatenácti růžích a Peleríně se autor vrací do Rumunska, především do rodné Bukurešti.
Kniha se věnuje životu slavné rumunské gymnastky Nadii Comaneciové, která ve svých čtrnácti letech vyhrála na OH v Montrealu. Načrtává zajímavé srovnání rolí, jež za studené války na obou stranách železné opony zaujímaly slavné osobnosti.
Začínající poutnice se vydává přes dva tisíce kilometrů po svých z rodného Havířova vstříc daleké Asii. Jít si za svým snem může znít jako klišé – pokud to nevezmete doslova.
Tři z vampýřích pánů, ohrožovaných na Sluneční/Hvězdné straně neustálými partyzánskými útoky Nathana a jeho věrných, se rozhodnou zkusit štěstí na Zemi...
Mlčení dokáže často ublížit víc než slova nebo políček. Román rumunské spisovatelky Ioany Marie Stăncescuové sleduje osudy tří žen různých generací, jejichž životy poznamenaly nevyřčené křivdy a neschopnost spolu otevřeně komunikovat.
Pět her rumunského dramatika, prozaika, publicisty, básníka a překladatele. Proslavil se především svými společenskokritickými komediemi. Je považován za zakladatele rumunského moderního dramatu.
Kniha současného moldavského spisovatele a novináře. Autor s notnou dávku satiry popisuje peripetie mladého začínajícího spisovatele a moldavskou společnost.
V tomto klasickém a lidském románu o uvěřitelných upírech ožívá odkaz zla. Děti noci vás zavedou na místo, jež nikdo nezná, a přesto se ho všichni bojí.
V roce 1948, kdy sovětská propaganda tvrdila, že se křesťané ve východním bloku těší plné náboženské svobodě, zatkla rumunská tajná policie faráře Richarda Wurmbranda.
Román Už dva tisíce let vychází r. 1934. Je to kompozice zobrazující „lidskou komedii“ (či drama?) v její mnohovrstevnatosti.Kvazi-deníkovou formou hrdina mapuje události, společenské klima a vypjaté ideologické tendence i atmosféru tehdejší mondény.
Luterský farář Richard Wurmbrand (1909 - 2001) strávil kvůli své víře čtrnáct let ve vězeních komunistického Rumunska. Zkušenosti s totalitní mocí ho podnítily k hledání podstaty učení Karla Marxe a komunistické ideologie.
Cestopis „Jak jsme jeli 5 000 km na kafe“ popisuje každodenní zážitky dvou motorkářů, kteří podnikli zajímavou cestu na Balkán, do Rumunska a na Ukrajinu. Během 16 dnů projeli 10 států a ujeli rovných 5 000 km.
Román s ozvuky děl Michaila Bulgakova, Umberta Eca i latinskoamerického magického realismu je sžíravou politickou satirou na poměry v rumunské společnosti devadesátých let minulého století, dobu liknavého přechodu od totality k demokracii.
Druhý román mladé rumunské autorky nabízí znepokojující pohled na současný svět, kdy člověk nachází sám sebe pod vlivem sdělovacích prostředků s maskou na obličeji, za kterou jen těžko hledá svoji pravou tvář. Zřejmě na ni totiž už téměř zapomněl.
Román v pěti povídkách Paměti antisemity je
neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně
poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj
život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům
tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět.
Román s prvky politického thrilleru, ožívají autorova tradiční témata: otázka emigrace a osobní angažovanosti, holocaust a policejní stát prolezlý korupcí, láska a smrt, prázdnota konzumní společnosti.
Kniha vypráví o jezuitském knězi Georgu Sporschillovi (nar. 1946 v Rakousku), který zasvětil svůj život službě opuštěným dětem a nejchudším rodinám, nejprve ve Vídni, posléze v Rumunsku, v Moldávii a Bulharsku.