Čtenáři se v této zajímavé a ojedinělé knížce seznámí s proslulými loupeživými rytíři, zbojníky, lapky či dokonce vrahy, kteří páchali své kousky od čtrnáctého do osmnáctého století.
Autor zpracoval neuvěřitelný příběh manželské dvojice, Oskara Felkla, jednoho z nejbrutálnějších českých gestapáků, který se podílel na vyhlazení Lidic, a Marie Mařincové, která naopak vězňům gestapa všemožně pomáhala.
Poutavý textový doprovod popisuje mnohdy spletitou a dobrodružnou historii „života“ jednotlivých klenotů a seznámí zájemce i s jejich souč. umístěním v pokladnicích jednotlivých států.
Dvojice autorů poutavě popisuje, jak z několika stručných zmínek v dobových pramenech postupně narůstal a stále košatěl příběh údajně ´konkurenčního´ knížecího rodu Přemyslovců, jeho strmého vzestupu a náhlého pádu.
Jedinečné vylíčení průběhu slavkovské bitvy se všemi jejími peripetiemi, nečekanými zvraty a dramatickým vyvrcholením i historickým kontextem, který k bitvě nevyhnutelně vedl.
Velkolepý přehled osudů a kariér nejproslulejších vojevůdců od perského Kýra Velikého v 6. století př. n. l. po Vo Nguyen Giapa ve Vietnamu ve 20. století v podání špičkových historiků a vojenských odborníků z celého světa.
Autor knihy, Robert Lacey, je renomovaný britský historik.Ve svém líčení podává často netradiční pohled na známé i méně známé příběhy a osobnosti anglické historie.
Jedno ze základních děl originálního myslitele XVIII. století a předního představitele francouzského osvícenství se poprvé dostává do rukou českých čtenářů.
V PŘÍBĚZÍCH O ZÁZRAČNÝCH ZÁCHRANÁCH ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY NAJDEME SPOLEČNOU NIT: téměř v každém vyprávění jsou jeho hrdiny obyčejní lidé, kteří riskovali a často i obětovali vlastní život pro někoho úplně cizího.
Publikace podává ucelený etnologický a kulturně historický pohled na lidové obyčeje a slavnosti v českých zemích, vázané na roční období a data v kalendáři.
Sborník přináší 16 příspěvků přednesených na mezinárodní konferenci, kterou (k dvoustému výročí bitvy u Slavkova) pořádal Francouzský ústav pro výzkum ve společenských vědách za součinnosti Akademie věd Historického ústavu AV ČR v listopadu 2005 v Praze.
Král Václav IV. seděl na českém trůnu 41 let, římským králem byl 34 let. V délce vlády překonal svého slavného otce Karla IV. a českou korunu nosil nejdéle ze všech našich panovníků středověku i novověku - padesát šest let...
Třetí svazek řady KDO BYL KDO je věnován světovým i českým vojevůdcům a válečníkům. Slovník zahrnuje vedle vojevůdců a panovníků i námořní velitele a přední vojenské teoretiky.