V knižním rozhovoru odpovídá nejen na to, jestli se na lidi s psychickými problémy nedíváme v katolickém prostředí skrz prsty, ale také na otázky výchovy dospívajících, kněžského svěcení žen, hledání Boží vůle, smrti nebo svatosti.
Hledejte příležitosti, jak si získat důvěru dítěte, a když vám s důvěrou odhalí nějaký nový aspekt své osobnosti, zahrňte tuto jeho část velkorysou a hrdou láskou. Člověk je nejvíc svobodný, když jej někdo dokonale zná a hluboce miluje.
Ptáme se, jak může mít Jezulátko – bezmocné Dítě – všemohoucí Srdce. Požehnání nedávají jeho „brokátové šatečky“, ale sám živý Pán, kterému dáváme i v oděvu to nejlepší. Prosté Dítě nám radí ve složitostech života.
