Kniha pojednává o období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové období.
Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení.
Audiokniha obsahuje vyprávění o kamenech, na které občas narazíme při našich vycházkách a nevíme, proč tam jsou, co znamenají - smírčí kříže. Autor Vladimír Preclík. Čtou Radovan Lukavský, Josef Kemr, Rudolf Hrušínský.
První část publikace se zaměřuje na období před získáním mocenského monopolu komunistickou stranou v únoru 1948. Druhá část zahrnuje články zaměřené na dílčí témata z dějin KSČ v době, kdy byla stranou vládnoucí.
Ročenka ČSDS chce kromě článků a studií uveřejňovat soubory korespondence, svědectví memoárového charakteru, jednotlivé dokumenty k problematice exilu a disentu, polozapomenuté nebo dosud neotištěné texty z někdejší samizdatové produkce.
Kniha obsahuje korespondenci mezi nejvýznamnějšími exilovými nakladatelstvími Sixty-Eight Publishers a Index z let 1971-1987, korespondenci Jindřicha Chalupeckého s Janem Vladislavem v druhé polovině 80. let 20. stol.
Monografie představuje vývoj základních druhů antroponym (křestních jmen, příjmí, příjmení, hypokoristik a přezdívek) v českých zemích v časovém rozmezí 1000-2010.
Předkládaná historická studie seznamuje českého čtenáře s dosud málo probádanou problematikou - se vznikem a zformováním řecké emigrace v Československu.
Historie českých zemí, to je bezedná pokladnice příběhů. V každém z nich - a to zcela bez výjimky - se ještě dnes dá najít cosi navíc, cosi utajeného či nevyřčeného; vždy je tu "ještě něco", co nám historici neřekli či zatajili, ať již z jakýchkoli důvodů.
Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní?...
Monografie sleduje klíčové otázky a problémy,
s nimiž se republika musela potýkat: začlenění menšin do
fungování státu, přístup státní správy a samosprávy k zástupcům
národnostních minorit, jejich vztah a identifikace s novým státem.
Kniha přináší syntézu politických, sociálních, hospodářských a kulturních dějin českého 13. století, reflektující tradiční pohled historiků na století posledních Přemyslovců a zároveň současný stav bádání o této epoše.
Autor pozorně sleduje život a činy Vladislava II. a odmítá rozšířenou představu o slabošském králi, neopomíjí jeho dlouholetého soka Matyáše Korvína a poté krále-dítě Ludvíka, který zahynul u Moháče.
Publikace přináší nové příspěvky českých a slovenských historiků, jež analyzují a interpretují příčiny a důsledky československých únorových událostí roku 1948.