Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století.
Bez ohledu na důslednou a přísnou sňatkovou politiku i Habsburkové v některých případech vstupovali do manželství z lásky. Mnohdy se rozhodnutím pro vyvoleného partnera či partnerku postavili proti panující etiketě, přání rodičů a vůli lidu.
Autorka se narodila v Londýně, ale po sňatku s důstojníkem československé armády Pavlem Kavanem s ním žila od roku 1950 v Československu. Zůstala ve své nové vlasti i po manželově uvěznění a jeho předčasné smrti, prošla nejrůznějšími zaměstnáními...
Kniha mapuje životní osudy Marie Terezie, jedné z nejvýznamnějších postav novodobé Evropy, jež po více než 40 let úspěšně vládla říši rozkládající se na území dnešních 12 evropských států. Příběh začíná v roce 1723 korunovací Karla VI. českým králem.
Kniha poprvé přináší českému čtenáři přehled dějin pronikání hlavních katolických řádů do Číny od prvních kroků Evropanů na čínské půdě na začátku 16. století až do konce 17. století, tedy do období před dočasným zákazem křesťanství v Číně.
Publikace navazuje na první díl vydaný v roce 2016. Kromě pohlednic starého města, které nebyly v prvním díle, je tato druhá procházka po městě ležícím bezprostředně nad soutokem Labe s Vltavou zaměřena zejména na mělnická předměstí.
Další z publikací od bývalého úštěckého kronikáře Bohuslava Košťála volně navazuje na knihu Úštěk z roku 2015. Tentokrát je zde s pomocí překladů starých německých kronik pojednáno o obcích Konojedy, Bílý Kostelec, Pohorsko a Dubičná.
Kniha navazuje na první vydání z roku 2005. Od té doby se podařilo nasbírat další dosud nikde nepublikované pohlednice Bezdružic a okolí. V knize naleznete pohlednice z těchto míst: Balzerův mlýn, Bezdružice, Blažim, Břetislav, Cebiv, Čeliv...
Kniha Rusové v Praze. Ruští intelektuálové v meziválečném Československu vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2017 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u příležitosti 100. výročí ruské bolševické revoluce.
Monografie přináší explicitní popis staročeské apelativní deklinace, který může sloužit jako základ pro automatické vygenerování tvarů spojených s morfologickými charakteristikami a lemmatem.
Protože od vydání první české knihy o Abúsíru uplynulo více než dvacet let, během nichž došlo k mnoha pozoruhodným objevům, snaží se předkládaná publikace přiblížit českým čtenářům
současné výsledky výzkumu této důležité lokality.
Čtenářům se vydáním Pamětí Jana Krčmáře dostává do rukou informačně bohatý, jazykově a stylisticky kultivovaný a čtenářsky po všech stránkách atraktivní pramen.
