Byl opravdu biblický patriarcha Josef, fenomenální vykladač snů a později „druhý muž“ říše po faraónovi Amenhotepovi III, oním legendárním Amenofisem, nejvýznačnějším písařem a vědcem starověkého Egypta?
Vladimír Liška navázal na úspěšnou řadu titulů věnovaných historickým osobnostem, jimž se věnoval např. v knihách Po stopách římských tyranů, Neslavné konce slavných či Neslavné konce mocných, tentokrát se však zaměřil na známé i méně známé postavy .
V těchto čtyřiceti esejích, které připravil J. Douglas Kenyon podle osvědčeného modelu své Zakázané historie, budeme sledovat skryté cesty evropských duchovních tradic, které byly od počátku trnem v oku oficiální katolické církvi .
Množství literatury na téma aktuálních trendů v leadershipu roste. Někdy je však nejlepší ohlédnout se zpět. Philip Barlag ukazuje, že kariéra Julia Caesara, jednoho z největších vůdců všech dob, si zaslouží seriózní výzkum.
Někdejší národně demokratický poslanec a publicista dr. Vlastimil Klíma (1898–1987) podává memoárové svědectví o své činnosti v českém protinacistickém odboji za druhé světové války a o svých odbojových spolupracovnících.
Závěrečný svazek projektu Rytířské bitvy a osudy vypráví o střetech a osobnostech „podzimu středověku“, kdy na bojištích získávaly hlavní slovo neurozená pěchota a střelné zbraně.
Když roku 1918 přestala střílet děla, nebyl to mír… bylo to jenom příměří, jenom odpočet do další chvíle, kdy začne být prolévána krev, kdy se jako zvířený kal na hladinu řeky vyvalí na povrch staré i nové křivdy a nenávisti… A že těch křivd bylo!
Kniha představuje formy a proměny ženské práce v 19. a 20. století. Přibližuje dobové diskuse a reflektování ženské práce, její vývoj a determinaci genderem, třídou, náboženstvím nebo regionem.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak žili králové a císaři, kteří vládli v naší zemi od 16. století do roku 1918? Co víte o českých vladařích? Jací to byli lidé? ...
Klasické dílo plodného francouzského historika Paula Lacroise (píšícího pod pseudonymem Dufour) nenabízí čtenáři ani tak panoptikum obscénností jako spíše překvapivé poznání, které nejstarší řemeslo pod svým cejchem ukrývá.
Dějiny každého národa mají své vlastní mýty i pevně ustálené dějinné tradice, jež se po čase stávají důležitou součástí jeho kulturního dědictví a posléze bývají buď dalšími generacemi rozvíjeny, nebo se k nim lidé sami neustále vracejí.
Velcí lidé jsou jako meteory, určené k tomu, aby spálily zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést.
Každý, kdo se zajímá o dějiny válek, zná dobře historii vietnamské války v podání USA. O tom, že v jihovýchodní Asii válčili také Francouzi, se však již tolik neví. I oni svou válku prohráli, a to s větší ostudou.
