světové dějiny

Jedna z „žen české renesance“ v monografii historičky Marie Ryantové.

Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj.

Editovaný rukopis je dosud blíže neprobádaným soupisem obyvatel Nového Města pražského z přelomu let 1585 až 1586.

„Sušická pamětnice připravená k edici Janem Lhotákem je svědectvím o zajímavém období v dějinách města a může být i důležitým pramenem pro poznání vývoje českých královských měst obecně či v komparaci.

Kniha nejprve vymezuje čtyři skupiny aktérů průmyslových a všeobecných výstav v Čechách před první světovou válkou.

První svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na tetralogii Rytířské bitvy a osudy rokem 1526 a bitvou u Moháče, v níž zemřel český a uherský král Ludvík Jagellonský.

Deník legionáře Josefa Laciny.

První ucelený a dosud zřejmě nejobjektivnější životopis Jana Masaryka.

Celoživotní dílo uznávaného šumavského odborníka a publicisty, historika Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimíra Horpeniaka.

Kniha podává první ucelený pohled na práci Hanuše Zápala (1885-1964), nejvýznamnějšího architekta Plzně 20. století

Obsahem této skromné publikace je zcela nekonvenční názor, který si o vzniku a účelu Kodexu , a rozbor několika aspektů jeho obsahu. Jejím účelem ovšem není seznámit běžného čtenáře s Kodexem a tím suplovat příslušnou literaturu.

Finanční stráž byla od svého vzniku součástí finanční správy a v Čechách sloužil v tomto sboru nejvyšší počet mužů ze všech zemí celé habsburské monarchie.

První v češtině psanou biografii o životních osudech nelegitimního syna objevitele Ameriky Kryštofa Kolumba (1451-1506), Hernanda Colóna (1488-1539).

Sto let od smrti rakouského císaře Františka Josefa I. je výročím, které stojí za hlubší reflexi. Františkova smrt předznamenává pozdější pád habsburské rakousko-uherské monarchie, kterou silně otřásala řada národnostních konfliktů.

V dějinách Francie najdeme mnoho výjimečných žen, jejichž jméno se zapsalo do dějin. A právě o nich vypráví tato kniha.

Kniha Jana Kapusty (1932–2011), historika, muzejního pracovníka, muzikologa a publicisty, je příspěvkem k dávné a široké diskusi o nejstarších dějinách Litomyšle.

V úvodních studiích zjistíme, jaký vliv mají nalezené laténské a římské mince ze Zohora na výzkum osídlení západního Slovenska. Dozvíme se o dvou nálezech raně středověkých mincí a pražských grošů v Dolním Rakousku, anebo o depotu pražských grošů.

V prvním svazku sborníku se čtenáři dočtou o českých denárech vyražených do mincovní reformy Břetislava I. ve sbírkách Západočeského muzea v Plzni, jakou podobu měly bitevní a smuteční medaile dvou jáchymovských řezačů razidel ...

Úvodní studie hodnotí dva mincovní nálezy z konce 10. století na Prostějovsku, ve druhém pokračování se vrací k problematice hledání mincí pomocí detektorů kovů.

Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23.