české a slovenské dějiny

Český král Jan, první z Lucemburků na českém trůně a manžel Elišky Přemyslovny, je stále postavou přijímanou nejednoznačně - na jedné straně "král cizinec", na druhé "král diplomat".

Kniha vychází z výzkumu dosud neznámých pramenů z českých, slovenských a ruských archivů i materiálů ze soukromého archivu rodiny Gustáva Husáka.

Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době.

Rok 1959 nepatří mezi ty, které se nějakým zásadním způsobem zapsaly do dějin. Zábavný průvodce našimi dějinami v roce 1959

Kniha věnovaná samotným počátkům československé státnosti i dějinným okamžikům, které jí předcházely. Okamžikům, které sehrály zásadní roli v boji za samostatnost českého a slovenského národa.

Tato kniha není učebnicí historie. Nehodnotí, jen zaznamenává. 30 let po sametové revoluci vzpomíná na osudné události 30 osobností ze světa kultury

Stoleté výročí od konce 1. světové války a vzniku Československa je příležitostí připomenout okolnosti, za jakých byla v závěru do té doby nejničivějšího konfliktu přepsána mapa Evropy, přinejmenším té střední a východní.

V roce 2018 oslavíme sto let od založení naší republiky.

Karel Pacner svou strhující kronikou varuje: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme!

Vladimír Liška nás seznamuje s vývojem, jenž předcházel vzniku Československa, a dál nás provází charakteristickými problémy, které politická elita nově vzniklého státu musela řešit, ať už se jednalo o velmi napnutý rozpočet, rozevírající se nůžky mezi chudými a bohatými, občanské nepokoje či rozpory mezi samotnými politiky.

Jak probíhaly obě okupace, co se dělo během komunistického puče nebo kdo stál za sametovou revolucí?

Vydejte se na místa známá, méně známá i zcela neznámá, která jsou spojená s komunistickým režimem u nás.

Jak vypadal svět v roce, který tak zásadním způsobem změnil životy několika generací? Do jaké reality vstoupili ti, kteří mají tento přelomový rok našich dějin uveden v kolonce „Narozen(a)“? A jak vypadal běžný život obyčejných lidí na pozadí „velké“ historie? I v těch nejvypjatějších okamžicích dějin žijí lidé své každodenní životy – nakupují, chodí do kina, scházejí se v kavárnách i hospodách, sportují, pracují…

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven.

I když nekončí osmičkou, jako jiné osudové roky, byl letopočet 1989 pro naši zemi a její obyvatele přelomový.

Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává.

Kniha si klade za cíl seznámit především mladé čtenáře s dobou, od které uplynulo více než sedmdesát let.

Nesvoboda je horší než smrt. Ale jaká je cena za život v bezpráví?  Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem.

Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice.

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.