Kniha Věda jde k lidu! vysvětluje, proč se stala popularizace vědy jedním ze základních stavebních kamenů komunistického režimu, i to, jak se změnilo postavení vědce a inteligence po roce 1948. Mapuje totalitní mechanismy popularizace vědy.
Doba nacismu trvala sice pouhých dvanáct let, ale jednou provždy ovlivnila vnímání německých dějin. Z Hitlerovy říše vzešel teror, genocida a světová válka. Mnoho aspektů třetí říše je dodnes záhadných a potřebují objasnit.
Proč odletěl Rudolf Hess do Londýna a proč nedostal Jozef Tiso milost? Proč byli na konci druhé světové války v Berlíně první Sověti a proč si Adolf Hitler nevzal za manželku Winifred Wagnerovou?
Brigádní generál Jaroslav Klemeš je posledním žijícím parašutistou československé zahraniční armády z období 2. světové války, který byl vysazen na území Protektorátu jako člen paradesantního výsadku Platinum-Pewter.
Publikace Ladislava Josefa Berana pojednává o česko německých vztazích mezi lety 1918 až 1938. Autor podrobně analyzuje projevy, dokumenty, smlouvy, stanoviska a reakce politických reprezentací jednotlivých stran.
Jak můžeme odhalit skutečnou – tedy častou skrytou – tvář českých dějin, a to zejména těch starších, když i na události zcela nedávné nahlížejí jejich aktéři i svědci mnohdy zcela protichůdně?
Volné pokračování knih Co v učebnicích nebývá a Co možná nevíte o životě našich předků opět přináší mnoho zajímavostí, které se do učebnic dějepisu nevešly, ale které dokreslují a přibližují život našich předků.
Sympozium Válečný rok 1942 v Protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě uspořádané Ústavem pro studium totalitních režimů 4. října 2012 navázalo na mezinárodní sympozium Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji.
Nemalé úsilí autor věnoval boji proti historickému revizionismu, tedy snahám o popření holocaustu. Jeho klíčové texty k této otázce jsou shrnuty právě ve svazku Vrazi paměti.
Začátkem června 2005 vysadil v noci vrtulník čtyři příslušníky amerických Navy SEAL k akci do hornaté oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Jejich úkolem bylo zajmout nebo zabít známého vůdce al-Káidy.
Na krátkých životopisech vybraných osobností, spojených
svým životem a dílem s pražskou Univerzitou Karlovou pozdního
středověku a raného novověku, se pokoušíme ukázat, že i tehdy
byla Praha jedním z center evropského intelektuálního kvasu.
Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.
Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.