světové dějiny

Publikace se věnuje latinské vzdělanosti a písemnictví.

Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od července do prosince 1943.

Příjemnou připomínkou listopadu 1989 je brožurka Balkón – Fenomén listopadu 1989.

Čapkovy obsáhlé paměti jsou cenným svědectvím o rozporuplném českém 20. století. Zachycují prostředí a hodnotový svět pražské středostavovské rodiny, přibližují nelehká rozhodování, která “Velké dějiny” vnášely do života “Malých lidí”.

Předkládaná kniha chce být detailní empirickou případovou studií, která hledá odpověď na otázku, jakým způsobem došlo na počátku 17. století ke konfesní homogenizaci jednoho dosud multikonfesního českého vrchnostenského města.

Předložená práce je výsledkem několik roků trvajícího studia problematiky posledního arabského státního celku na Pyrenejském poloostrově, tzv. emirátu rodu Nasr (1230-1492).

Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.

Kniha nabízí široké veřejnosti informace o archeologických výzkumech z doby kamenné ve středním Polabí.

Klasická práce německého historika H. E. Mayera o dějinách křížových výprav v 11.-14. století.

Kronika o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy (1204) a zároveň nejstarší francouzsky psaný historicko-prozaický text, který přežil do moderních časů.

Kniha sleduje proměnu panství kolem hradu Rožmberk nad Vltavou provedenou rodem Buquoyů kolem poloviny 19. století – krajinné úpravy, přestavbu a výzdobu sídla i vznik tzv. hradního muzea.

Monumentální historická syntéza přináší řadu nových pohledů na světové dějiny 20. století.

Kniha je věnována historii staroseverského práva od mlhavých pohanských počátků v době vikinské po období 13.–14. století, kdy se Skandinávie přijetím královských zemských zákoníků zařadila do proudu středověké křesťanské právní kultury.

V této knize autorka zkoumá apokalyptická proroctví a jejich využití v husitských Čechách s přihlédnutím k širšímu evropskému středověkému kontextu.

Autor v knize Promluvili o zlu předkládá zamyšlení nad vzájemným vztahem dějin a paměti. Práce však není jen teoretickou úvahou, ale také nevšední interpretací vzpomínek přeživších holocaustu.

Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů.

Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal.

Kniha předního českého právního historika Jana Kuklíka pojednává o československo-britských majetkových a finančních jednáních od Mnichova až do 80. let.