Kdo nespolupracuje, jde proti nám! Tak znělo heslo německých Werwolfů - "tajné" organizace, která se zrodila v posledních měsících druhé světové války na popud Heinricha Himmlera. Kniha se fascinujícím způsobem věnuje tomuto fenoménu.
Kniha vystihuje souvislou linii životní dráhy Viléma z Rožmberka, jeho zápasů s odpůrci i jeho osobní drama, které spočívalo v neschopnosti zplodit s některou ze čtyř manželek potomka a nakonec i v nesmírném předlužení rodového majetku.
Posledními rekruty povolanými nacisty byly zčásti děti. Jedním z nich se stal Hamburčan Günter Lucks. Literatura faktu a zároveň autobiografické líčení osudu za druhé světové války a po ní.
Kniha memoárů zprostředkovává sugestivní pohled na svět konce 19. a začátku 20. století očima Ctibora Bezděka, rodáka z Podivína na Moravě, lékaře a spisovatele.
Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.
Autor se v knize zaměřuje na to, jak je možné, že normální, slušní lidé – muži i ženy – se stanou vrahy a bez výčitek svědomí a většinou spíše s uspokojením ze splněného rozkazu se účastní vraždění nikoliv desítek, nýbrž desítek tisíc nevinných obětí.
Deníky významného českého hebraisty, evangelického teologa, religionisty a básníka z let 1982–85 přinášejí mimořádně cenné svědectví jak o životě české inteligence v časech normalizace, tak o osobních dramatech svého autora.
Memoáry válečného letce jsou podány beze vší nostalgie a zaujmou nepřikrášleným popisem všedních i vypjatých chvil života pilotů - bitevníků i stíhačů během německého tažení na Východní frontě a během obranných operací nad Německem.
Text byl napsán jako osobní výzva lidem v totalitním státě, jako povzbuzení pro ty, kteří mohou díky velkým dějinám propadnout panice, že se jejich osobní dějiny v tom obrovském tlaku rozpadnou. Text vznikl jako samizdat v roce 1985.
Anglická a česká verze reprezentativní publikace o dějinách Karlovy univerzity podává stručný historický přehled o proměňujících se podobách univerzity a jejích součástí.
Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
