světové dějiny

Kdo nespolupracuje, jde proti nám! Tak znělo heslo německých Werwolfů - "tajné" organizace, která se zrodila v posledních měsících druhé světové války na popud Heinricha Himmlera. Kniha se fascinujícím způsobem věnuje tomuto fenoménu.

Posledními rekruty povolanými nacisty byly zčásti děti. Jedním z nich se stal Hamburčan Günter Lucks. Literatura faktu a zároveň autobiografické líčení osudu za druhé světové války a po ní.

Kniha memoárů zprostředkovává sugestivní pohled na svět konce 19. a začátku 20. století očima Ctibora Bezděka, rodáka z Podivína na Moravě, lékaře a spisovatele.

Svědectví Hershla Sperlinga je dalším kamínkem skládanky holokaustu, který by zmizel z dějin dvacátého století, kdyby nikdy nebyl vypovězen.

Autorka ve své monografii zkoumá nepříliš známou kapitolu z dějin českého školství a vzdělanosti, a tou je snaha premonstrátského řádu kolem poloviny 17. století o založení vlastního učení.

Autor se v knize zaměřuje na to, jak je možné, že normální, slušní lidé – muži i ženy – se stanou vrahy a bez výčitek svědomí a většinou spíše s uspokojením ze splněného rozkazu se účastní vraždění nikoliv desítek, nýbrž desítek tisíc nevinných obětí.

Memoáry válečného letce jsou podány beze vší nostalgie a zaujmou nepřikrášleným popisem všedních i vypjatých chvil života pilotů - bitevníků i stíhačů během německého tažení na Východní frontě a během obranných operací nad Německem.

Publikace se věnuje dějinám Slovinska.

Další z titulů edice Zmizelé Čechy, který se tentokrát věnuje zaniklé tváři města Ústí nad Labem.

Text byl napsán jako osobní výzva lidem v totalitním státě, jako povzbuzení pro ty, kteří mohou díky velkým dějinám propadnout panice, že se jejich osobní dějiny v tom obrovském tlaku rozpadnou. Text vznikl jako samizdat v roce 1985.

Deníky významného českého hebraisty, evangelického teologa, religionisty a básníka z let 1982–85 přinášejí mimořádně cenné svědectví jak o životě české inteligence v časech normalizace, tak o osobních dramatech svého autora.

Kniha rozčleněná do dvou částí se nesnaží přinést zhuštěný výklad rodových dějin Rožmberků, ale především naznačit jejich kulturněhistorický rámec.

Anglická a česká verze reprezentativní publikace o dějinách Karlovy univerzity podává stručný historický přehled o proměňujících se podobách univerzity a jejích součástí.

Kniha německé historičky Martiny Winklerové je jednou z nejlepších prací o českých dějinách přelomu 19. a 20. století a o první republice jako takové.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.).

Slovanské historické studie.

Z opakovaných cest novináře a spisovatele Břetislava Olšera do Izraele vznikla knížka netradičních cestopisných črt.

Autor, odborník na problematiku židovské historie, stručně a poutavě líčí dějiny Židů na území Izraele, od zkázy druhého (Herodova) Chrámu až po 19. století a vznik sionistického hnutí.

Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.

Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.