světové dějiny

Kniha Sedmkrát o Brně historiků Jiřího Čejky a Dany Olivové předkládá čtenáři v sedmi kapitolách sedm historických obrazů Brna. Kniha nás takto provází přes vývojové milníky bohatých dějin Brna tak, jak jimi moravská metropole kráčela až do roku 1918.

Kniha je v anglickém jazyce a provází přes vývojové milníky bohatých dějin Brna tak, jak jimi moravská metropole kráčela až do roku 1918.

Tato publikace představuje za využití unikátních ilustrací i řady dobových obrazů detailně ruskou pěchotu i kavalerii právě v přelomové době, kdy se Evropa zmítala v napoleonských válkách.

Kniha fejetonů a rozhovoru Kristiána Chalupy Martin Pecina bez příkras vznikala během několika let profesní i osobní spolupráce autora s Martinem Pecinou. Jak autor sám poznamenává, nešlo o psaní žádné oslavné ódy.

Švábenicové, erbu čtyř rozletitých střel, sehráli významnou roli v dějinách českých zemí zejména ve 13. století, kdy se dostávali do nejvyšších pater českomoravské nobility a v okolí přemyslovských panovníků zastávali nejrůznější úřady.

Kniha je ojedinělým heraldickým a výtvarným dílem v evropském i světovém konceptu.

Rytířstvo prošlo v období vlády Tudorovců značnými proměnami, co se týče náboru vojáků, vzhledu, a především výcviku a vybavení.

Praha – město fascinující, krásné, plné překvapení. Téměř všechny její staré domy mohou vyprávět. O čem? O známých osobnostech, které v nich žili své životní příběhy – příběhy naplněné tajemstvím, láskou, ba i nenávistí, šťastné i plné osudových zvratů.

Životopis Dwighta D. Eisenhowera, vrchního velitele spojeneckých vojsk za 2. světové války a pozdějšího prezidenta USA, přibližuje velkou osobnost amerických i světových dějin 20. století.

Jedno z posledních svědectví generace Langra, Fischla, Čapka, Wericha a dalších v textu Viktora Fischla není zdaleka jen sentimentální vzpomínkou na dobu, která byla hrdá na své ideály. Je především svědectvím o "všedním" sebevědomí jedné generace.

Josef Jirásek v den mobilizace 27. 7. 1914 narukoval k 18. pěšímu pluku v Hradci Králové, se kterým pak odjel na ruskou frontu. Hned v první velké bitvě u Komarowa 12. září padl do ruského zajetí. Tak začala jeho dlouhá a krušná cesta po Rusku a Sibiři.

Josef Borovička byl po vzniku samostatné republiky spolutvůrcem (spolu s Kamilem Kroftou) československé archivní sítě. Ve 30. letech byl profesorem obecných dějin na Komenského univerzitě v Bratislavě, roku 1939 byl jmenován profesorem politických dějin.

Kniha založená na chytrém nápadu: barevné fotografie dochovaných zbytků velkých staveb evropské, asijské, americké a africké minulosti se překrývají folií, na níž je rekonstrukční kresba.

Knihu napsal mezinárodní tým archeologů, historiků a kulturních antropologů. - Obsahuje nejnovější nálezy z celého světa. - Popisuje přes 150 nalezišť z více než 50 zemí.

Životní příběhy z temné historie - portréty lidí, kteří poznamenali naši planetu krví - mapují odvrácenou tvář dějin. Najdeme tu životní osudy mimo jiné Jezábel, Heroda, Attily, anglického krále Richarda II., Alžběty Báthoryové a dalších.

Objevit něco tak úžasného, že svět už nikdy nebude jako dřív. Sen všech archeologů, který se ale vyplní jen nemnoha z nich. Často jsou známa jen suchá fakta. Za nimi ale stojí příběhy plné dobrodružství a romantiky, dřiny… a samozřejmě i štěstí.

Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.

V prosinci roku 1937 bylo tehdejší hlavní město Číny vystaveno jednomu z nejhrůznějších masakrů v dějinách válek. Japonští vojáci vtrhli do starobylého Nankingu a během několika měsíců systematicky znásilňovali, mučili a zavraždili víc než 300 000 lidí.

Po celý den, každý den a všude na světě se dějí věci. Lidé kupují a prodávají, budují a ničí, bojují a vyjednávají, a to vše ve velkém i malém a každá akce je osobitou událostí. A většinou nepostřehnutelně, ale někdy i dramaticky se svět poněkud změní.

Akademičtí historici mají naopak sklon cudně se vyhýbat násilí, jež nájezdy barbarů provázelo, a raději se věnují debatám o obchodních cestách, které Vikingové otevřeli světu, nebo spřádání báchorek o tom, že Řím ve skutečnosti nikdy nepadl.