Kniha nabízí specifický pohled na podobu zbožnosti laiků ve dvou staletích po bitvě na Bílé hoře. Prostřednictvím analýzy dobové literatury a měšťanských závětí se autor pokouší sledovat proměnu, která se odehrála v souvislosti s postupným přijímáním katolické koncepce spásy duše a následně v souvislosti se sekularizačními tendencemi osvícenského období.