Druhé pokračování Tudorovců zahrnuje období vlády krále Jindřicha VIII. od smrti kardinála Wolseyho v roce 1530 do popravy druhé Jindřichovy ženy Anny Boleynové, k níž došlo v roce 1536.
Josef Šusta (1874-1945) byl jednou z nejnadanějších osobností české pozitivistické historiografie první poloviny 20. století. Publikace přináší pohled na profesní a vědeckou činnost historika, odborné polemiky i osobní život.
Předkládané kapitoly z kulturních dějin se tentokrát věnují fenoménu pro fin siecle zásadnímu: rychlosti a proměnám, které s ní - nebo alespoň s touhou po ní - souvisejí, ať již jde o technické inovace nebo o nový životní styl.
Předkládané kapitoly jsou svého druhu procházkou secesí, avšak procházkou kulturně historickou, při níž nás nezajímají pouze proporce a tvary jejích podob, ale konkrétní dějinné výseče s tvůrci i recipienty, s dobovými antagonismy, zvyklostmi a atributy.
Vědecké sympozium Čas moderny pořádané Historickým ústavem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se konalo 28. - 29. května 2005 v Kostelci nad Vltavou.
Unikátní válečný deník letce Jana Gellnera, zachycující období let 1940-1941, kdy působil nejprve jako výjimečně nadaný instruktor astronavigace a pak bojově létal jako respektovaný navigátor u 311. čs. bombardovací perutě RAF.
Kniha mrtvých je vrcholným dílem staroegyptské náboženské veršované literatury. Naše zpracování Knihy mrtvých čerpá ze spolehlivých nových textových vydání.
Líčení v rozpětí let 1939-1975 je neocenitelnou zprávou o "malém" českém člověku, jehož niterná velikost ve skutečnosti přesahuje horizont obou krutovlád, které se zemí přehnaly.
Kniha o Československé Pohraniční stráži z jiného pohledového úhlu, či lépe řečeno, trochu jinak, než o ní dnes hodně píší a hovoří někteří zcela popletení historičtí – tendenční, mnohdy i servilní pisatelé. Publikace popisuje život pohraničních vojáků.
Monografie se věnuje osobnosti předčasně zesnulého historika Ladislava Hofmana (1876-1903), kterého autorka vykládá z hlediska dispozic výjimečného talentu a vzdělanosti i evropského kulturněhistorického kontextu.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo.
Je dosud otevřenou otázkou, zda se v tomto případě jedná o sebevraždu, hrdinství, nebo mučednictví.