světové dějiny

Očitý svědek vzpomíná na čtyři roky strávené v osvětimském pekle. Zdálo by se, že o tomto táboře už bylo řečeno...

Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace.

Přehledně uspořádaná kniha informuje o zakladateli zoroastrovského náboženství, o říši Achajmenovců, sleduje dobytí Íránu Araby a příchod islámu, nájezdy Mongolů a další dějiny Persie a Íránu.

První díl unikátní trilogie Jaroslava Čvančary Někomu život, někomu smrt mapuje historii československého státu v letech 1939-1941, od plánování německé invaze až po období tuhého heydrichovského režimu..

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě.

Numismatický sborník prezentuje výsledky numismatického bádání v českých zemích i v širší střední Evropě.

Bude Afrika světadílem 21. století?

Publikace česko-bulharského autorského tandemu se zabývá jak „bulharskými“ Čechy, tak i Slováky a mimo jiné ukazuje, že v řadě případů jejich vlastní krajanské organizace rozpad soustátí ignorovaly a nadále setrvávají československých pozicích.

Výzkum krajiny v době baroka je často spojován s určitým typem idealizace vztahu předmoderního člověka k jím obývané krajině.

Autoři kolektivní monografie se snaží ukázat postupnou přeměnu Krymu od multikulturní křižovatky antického světa po kolonii Ruska. Kniha se mj. věnuje oběma anexím Krymu a vysvětluje, za jakých okolností se Krym stal ruským.

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti.

Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti.

Dita Krausová (nar. 1929), jejíž válečné zážitky inspirovaly španělského autora Antonia Iturbeho k bestselleru Osvětimská knihovnice a která své osudy shrnula v autobiografii Odložený život (2018), nyní přibližuje životní pouť svého manžela.

Autor citlivě zpracovává vývoj interetnických vztahů v českých zemích a Československu na konci 19. a v 1. pol. 20. století.

Kniha představuje svět českého tolerančního myšlení na sklonku středověku.

Kniha Tanky pro Hitlera, traktory pro Stalina se zabývá těžkým průmyslem v českých zemích od roku 1938 do počátku padesátých let s těžištěm v době okupace.

Kniha uznávaného historika Marka Šmída se věnuje relikviím spojeným s osobou Ježíše Krista. V chronologickém kontextu jeho života sleduje osud svatého grálu, posvátného roucha, sloupu bičování, Kristovy krve, trnové koruny, roušky, ...

Autor, který je synem židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti. Oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově.

Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016).

Oblíbená knížka obrázkových seriálů, která hravě, humorně, ale velmi výstižně přibližuje čtenářům nejstarší i novější dějiny naší vlasti.