světové dějiny

V populárně naučné knize renomovaného autora tohoto žánru, dlouholetého spolupracovníka MF Dnes, Karla Pacnera, jsou popsány klíčové události, které ve světových dějinách minulého století znamenaly výrazné změny: od vzniku chorobné ideologie komunismu, přes totalitní režimy a celosvětové konflikty až po pád železné opony.

Třicet let od událostí roku 1989 se debatuje o nové české politice – hospodářské, bezpečnostní, ale i zahraniční, která tvoří nezbytný rámec vnitropolitického vývoje.

Výpravná dárková publikace v plátnem potaženém pouzdře s mimořádnou akcí 4+1 zdarma (střední, jižní, západní, severní Čechy hrazené a východní Čechy ZDARMA) !

Chcete, aby se obyčejná procházka na Pražský hrad proměnila v objevitelskou výpravu, která bude vaše děti bavit? Přečtěte si tuto knihu! Zavede vás na nejkrásnější místa na Pražském hradě a v jeho okolí a představí je způsobem, který je pro děti poutavý a zábavný: prostřednictvím pověstí, mýtů a zajímavostí.

Okamžiky na první pohled banální, ale už na ten druhý osudové.

24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.

Slábnoucí diktatura, Sametová revoluce, první roky demokracie a rozdělení státu – to všechno v jedinečné knize. Herbert Slavík dnes patří k nejslavnějším českým fotografům.

Týdeník Echo připravil ke 30. výročí 17. listopadu 1989 zvláštní vydání o 136 stranách nazvané Příběh svobody. Obsahuje mimo jiné unikátní, dosud nepublikované protokoly z jednání Gorbačov–Jakeš (duben 1989) a Gorbačov–Havel (únor 1990).

Událostem v Československu před 30 lety dali západní novináři přídomek sametová revoluce. Název se ujal, ale neodpovídal skutečnosti. Nešlo o revoluci. Nešlo ani o státní převrat, neboť režim tzv. reálného socialismu se prostě zhroutil.

Výpravná publikace je zaměřena na zříceniny hradů, tvrzí a zámků na území jižních Čech. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek.

Zikmund Lucemburský byl druhorozený syn císaře Karla IV., římský král a císař, jehož skráně zdobily také uherská a česká královská koruna.

Kniha v přehledných encyklopedických heslech pojednává jak o všech známých ražbách včetně zahraničních, které u nás obíhaly, tak vysvětluje celou numismatickou terminologii, popisuje jednotlivé mincovny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Kniha Ten den – 17. listopad 1989 má současným čtenářům umožnit toto zásadní datum „zažít“ alespoň zprostředkovaně. Věříme, že tak dokážeme toto výročí zpřítomnit a přiblížit dnešku odkaz revolučních dnů.

Rakouská žurnalistka Alexandra Föderlová-Schmidová spolu s fotografem německých kancléřů a dalších významných osobností Konradem Rufusem Müllerem jsou autory mimořádného projektu. Ve 24 portrétech vylíčili pohnuté osudy lidí přeživších holokaust. Doz

Císař Rudolf II. byl rozporuplnou osobností, moudrým podivínem. Uměnímilovný císař se usídlil v Praze, kde na Pražském hradě nechal vybudovat velkolepé prostory pro svou sbírku obrazů, soch a kuriozit. Na svém dvoře hostil umělce i alchymisty a astrology.

Kniha se věnuje nejvýznamnějším vraždám a smrtím, které dosud nebyly objasněny, nebo nad nimi stále visí spousta otazníků. Je tvořena z 12 samostatných kapitol, z nichž každá se věnuje jedné postavě našich dějin.

Proč vyšetřování brutálního policejního násilí na Národní třídě v roce 1989 přineslo tak rozpačité výsledky? Jakou roli hrála v událostech roku 89 Česká filharmonie, tento režimem hýčkaný elitní soubor?

Katalog plakátů z období sametové revoluce vychází u příležitosti 30. výročí událostí, které vedly k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

Průvodce po 220 místech spojených s historií a současností AVU vznikl při příležitosti 220. výročí založení Akademie výtvarných umění v Praze.

Habartov, Bublava, Liptaň, Třemešná, Růženec, Cheb, Varnsdorf, Vidnava, Chomutov, Krajková, Vejprty, Srbská, Vyšší Brod, Znojemsko. Čtrnáct míst našeho pohraničí, kde také při obraně vlasti v roce 1938 tekla krev statečných československých vojáků.