Autor zkoumá krizové jevy současné společnosti a jejich historické a kulturní kořeny. Na základě rozboru klíčových historických událostí nachází hlubinné ideové a hodnotové stereotypy, které se projevily jak v krutostech evropského kolonialismu.
Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu...
Kniha je unikátní hlavně tím, že se zabývá nejen osudem vědeckých projektů v rámci Třetí říše, ale sleduje jejich tvůrce tam, kde ve svých bádáních úspěšně pokračovali po válce.
Publikace, která vychází už v druhém, rozšířeném vydání, otevírá pohled na dějiny v jejich širších souvislostech, které jsou stále zajímavé a poučné i pro naši dobu. Kniha je bohatě vybavena obrazovým materiálem, ilustracemi a mapami.
Georges Minois se na pozadí příběhu kacířské knihy, jejíž sám název měl takový vliv, že ač byla pět století pouze mýtem, nakonec musela být skutečně sepsána, zabývá dějinami ateismu v Evropě.
Kolektivní monografie otevírá díky transdisciplinárnímu pojetí některé nové otázky, týkající se vztahu kultury a společnosti, jež vyvstaly v mimořádných podmínkách nacistické okupace.
V centru pozornosti této vojensko-historické publikace je bitva u Stonne, která se pro svou zuřivost a krutost přirovnává ke Stalingradu a Monte Cassinu; němečtí i francouzští veteráni jí dali pochmurnou přezdívku "Verdun roku 1940".
Paměti Václava Holka nás zavádějí do severních Čech 19. století. Paměti jsou velice cenným příspěvkem pro studium každodennosti dolních vrstev 19. století, dějin počátků sociální demokracie a česko-německých vztahů.
Toto číslo revue Paměť a dějiny připomíná řadu kulatých výročí. V prvé řadě je to padesát let od stavby Berlínské zdi, dále třeba šedesát let od chvíle, kdy železnou oponu u Aše prorazil tzv. vlak svobody s desítkami spoluobčanů.
Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945). Vychází v Edici dokumentů s historickým úvodem Jaroslava Kokošky.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
V publikaci otiskuje Společnost Edvarda Beneše kapitolu z Pamětí prezidenta Beneše o odsunu Němců z Československa, doplněnou souborem dokumentů. Již třetí (zkrácené) vydání.
Publikace známé historičky a spisovatelky obsahuje řadu citací z projevů politiků meziválečné doby a poslouží především historikům a těm, kteří se o historii zajímají, k pochopení tehdejších událostí a podhoubí nacistické rozpínavosti.
Autor bohatě ilustrované knihy se zabývá tři a půl tisíce let dlouhou historií válečnictví od dob raného Egypta až po pád Římského impéria. Popisuje armády, které bojovaly od Evropy přes Severní Afriku a Střední východ až do Střední Asie.
Autorka napsala text, který sama nazvala "kázáním", bezprostředně po útocích na World Trade Center
11. září 2001. Pracovala tou dobou ve svém manhattanském bytě a byla očitým svědkem celé události.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Úsilí reinterpretovat polskou politickou strukturu je opřeno zejména o analýzu šlechtického parlamentarismu za vasovské éry, jehož fungování autor ztotožňuje s ideovým dědictvím aristotelské republikánské teorie a modelem monarchia mixta.
