Esej Jiřího Gruši Beneš jako Rakušan je něco jako "román faktu". Postavy jsou faktické, ne fiktivní (Beneš, Hitler, Masaryk, Gottwald…), práce s fakty odborná, práce se slovem a příběhem literární.
Monografie Zdeňka Jelínka doplněná obrazovou přílohou a studiemi Libora Pařízka a Josefa Plzáka je nejobsáhlejší a nejvýznamnější publikací vztahující se k působení desantu Silver A. Zároveň jde o zásadní příspěvek k dějinám protinacistického odboje.
Časopis, vydávaný od roku 2004 Ústavem světových dějin FF UK v Praze, obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí zejména na světové a obecné politické, hospodářské,
sociální a kulturní dějiny 20. století.
Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autor zdůrazňuje jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity.
Publikace se věnuje problematice vědní a vzdělávací politiky KSČ v letech 1945-1960, s přesahy jednak směrem k předválečným intelektuálním zdrojům komunistického diskurzu, ale i k návazným společenským zdrojům reformy roku 1968.
Informace poskytují pramennou základnu pro řešení otázek surovinové strategie a s nimi mobilita populace nebo určení míry schopnosti inovace u neandrtálců ve vztahu k vývoji mladopaleolitických kultur.
Druhá světová válka nebyla jen časem těžkých bojů, utrpení a ztrát a obětí, ale také dobou nadějí, plánů a koncepcí vztahujících se k poválečné budoucnosti.
Jeden z nejsilnějších skutečných příběhů o lidské vůli a touze po svobodě, který byl přeložen do 25 jazyků. Slavomir Rawicz uprchl ze sovětského gulagu a po téměř ročním vyčerpávajícím putování přes Sibiř, poušť Gobi a Himaláje dorazil do Indie.
Kniha se soustřeďuje na pozapomenuté téma papežských legátů v 15. a na počátku 16. století a nabízí vhled nejen do středověké církevní i politické historie střední Evropy, ale obecně do církevních dějin, kanonického práva a dějin papežství.
Spojené státy americké zasahují do záležitostí Latinské Ameriky už téměř dvě století. Svými intervencemi na obranu bohatých a mocných podkopávaly demokracii a brzdily hospodářský rozvoj. Kniha Zadní dvorek Ameriky vypráví dějiny těchto intervencí.
Kniha se věnuje československo-italským vztahům od nástupu fašismu do konce dvacátých let, tématu, kterému zatím historiografie věnovala jen minimální pozornost.
Jedním z hlavních cílů nové revue by mělo být usnadnění a prohloubení komunikace mezi odborníky z různých oborů, kteří se zabývají danou problematikou a obdobím tzv. dlouhého 18. století "mezi barokem a obrozením".
