5. svazek je obdobně jako další svazky této řady komentovanou antologií primárních písemných pramenů z prostoru starověké Syropalestiny, tentokrát tzv. “epigrafiky”. Kniha je rozdělena do čtyř chronologických částí.
3. svazek je komentovanou antologií primárních písemných pramenů korespondenční povahy, které se bezprostředně vztahují či vznikly v prostoru starověké Syropalestiny ve 3.-1. tisíciletí př. Kr.
Výpravná publikace, koncipovaná jako
tzv. muzeum v knize, mapuje poutavou
formou vznik a vývoj československých
vojenských jednotek za první světové
války (1914–1918).
Autor popisuje šedesátá léta pohledem obyčejného člověka, tedy pohledem naprosté většiny obyvatel. Kniha má podobu jakési encyklopedie a zaměřuje se jednak na věci, které byly tehdy normální a oblíbené, ale i na ty, které vybočovaly.
Na pozadí třítisícileté historie Jeruzaléma autor předkládá vazby muslimů, křesťanů a židů ke svatým místům a jako politolog nastoluje otázku, kdo je schopen zajistit svobodný přístup k mešitě Al Aqsá, Zdi nářků a Chrámu Božího hrobu.
Války bez konce jsou druhým svazkem projektu o vojenské historii antického Říma. Války s Jugurthou, Kimbry, Teutony a Mithridatem, občanská válka a Spartakovo povstání.
Po mezihře v roli správce hispánské provincie se Caesarovi povedl mistrný tah. Smířil dva odvěké soupeře, Pompeia a Crassa. Vzájemnou spoluprací s těmito na svou dobu nejmocnějšími muži Říma utvořil trojici napříště známou jako první triumvirát.
Sedm měsíců trvající boje, které spojenecká vojska sváděla po skončení bitvy v Normandii, byly vždy
velice komplexní a kontroverzní. I po šedesáti letech vyvolávají mnoho otázek.
Autorova nejvýznamnější kniha jako první ukázala zásadní vliv holocaustu na identitu, ideologii a politiku Izraele. Na základě deníků, rozhovorů a odtajněných dokumentů autor rozebírá a přehodnocuje roli politických bojů a historických osobností.
Studie českých, polských a slovenských badatelů jsou věnovány právním aspektům uzavírání manželství, manželství jako politiku a sociokulturním aspektům manželského života a sexuality ve 14. a 15. století.
Příspěvky jednotlivých autorů analyzují podoby utváření kolektivní paměti a identity středověkých státních, národních a profesně či sociálně vymezených komunit v českém a polském prostředí 12.-15. století.
Tématem publikace je netradiční uchopení určitých mentálních principů, které vyvolala první světová válka. Publikace se ve třech kapitolách napsaných klasickými historiky a historikem umění zabývá válkou v rámci jejího výročí poněkud méně obvykle.