Tato kniha se snaží beze studu a nezastřeně ukázat, že i když kunda je stále pro mnohé společenským tabu, pro představivost řady spisovatelů a umělců značí šťavnaté lákadlo a po věky věků svůdný zdroj inspirace a poetické obrazotvornosti.
Mnoho čtenářů zjistilo, že má na to vyslovit slovo kunda. Ale jak je to s čurákem? Zcela vážně, mohla by jít do páru s Knihou o kundě Kniha o pyji, Kniha o penisu, Kniha o falu nebo Kniha o něm? Fakt si to někdo může myslet?
"Mrdááát! Mrdááát!" Je v tom trochu z germánského válečnického, zběsilého pokřiku, je v tom však i slovanský těžko popsatelný smutek. Je to zároveň pastýřské svolávání i přiznávání přítomnosti (účasti).
Erotická literatura představovala po celou dobu lidských dějin nejen „vedlejší“ produkt literární činnosti četných spisovatelů, ale také produkt lidové tvořivosti a mnohdy i výstup zájmu celé řady bezejmenných autorů.
Tento text je zkráceným překladem volného pokračování díla Ze vzpomínek Josefiny Mutzenbacherové, jehož autorství se již Felixi Saltenovi, pravděpodobnému autorovi původního textu, nepřipisuje.
Hříšné vášně, dílo neznámého autora, pojednávají o skupině mladých aristokratů obojího pohlaví, kteří tráví kratochvilný čas na návštěvě u markýze v loveckém zámečku.
Hrdinka této Sadovy prózy je ženským zosobněním zla. Po odchodu z kláštera se na francouzském dvoře se stává temnou bakchantkou, která praktikuje surové sexuální násilí a libuje si v děsivých zločinech. Zlo je zde obsesí a ctnost je nelidsky trestána.
Milostná růže pojednává o zprvu nevinném hraběcím synovi, který je svými bratranci zasvěcován do erotických radovánek a který se následně rozhodne vytvořit si vlastní harém na svém bretaňském zámku.
Děj erotické novelky vypráví humorný, napůl galantní a napůl pohádkový, orientem inspirovaný příběh o mladíkovi, jenž doslova „na sobě“ zažívá nespočet erotických eskapád.