Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry.
Život Johany Peřkové (1703–1745), prosté ženy původem z jihočeského Suchdolu nad Lužnicí, se vyznačoval s doslova neklidným pohybem po jihočeském regionu, ale také v Polabí a jinde.
Magnesia Litera 2016 za literaturu faktu. Třebaže se válečné operace let 1914-1918 českých zemí bezprostředně nedotkly, válka zasáhla naše území v té nejméně očekávatelné podobě.
V zemi, odkud pochází Meralina rodina, vládnou muži : hrdí a někdy i moudří. Ale často také brutální, bez úcty a respektu k ženám . Ani v nejmenším si nepřipouštějí, že by se žena mohla bránit.
Rakouský brankář Bernd Brückler si nezvolil zrovna tradiční cestu na vrchol, ale nakonec strávil tři sezony v nejkvalitnější evropské soutěži, Kontinentální hokejové lize.
Informace o dramatickém dětství a začátcích modelky a herečky Pavlíny Pořízkové můžeme nalézt v různých mediálních zdrojích zhruba od doby, kdy budoucí světové hvězdě bylo šest let.
Dnes poprvé její příběh vychází v románovém zpracování.
Třináct objevných kapitol o posledních dnech Máchova života, které autor sestavil na základě zjištěných faktů i vlastního bádání. Součástí textu jsou přepisy básníkových dopisů jak milostných, tak pracovních a nechybí ani jeho obrázky.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Josefa Lhota jako právník a organizátor nesčetných výstav celý svůj profesní život od roku 1952 zasvětil službě výtvarnému umění a jeho protagonistům ve výtvarnických organizacích a v závěru se po roce 1989 podílel také na obnově SČUG Hollar.
Autobiografické vyprávění Václava Fryše může být pro dnešního čtenáře zajímavé hned v několika ohledech. Osud ho prohnal totálním nasazením i protibanderovským tažením za čepičkiády a posléze dospěl do zdánlivé tišiny každodenní práce v továrně.
Zuzana Maléřová nás hned úvodním textem, nazvaným Dopis Cyranovi, přivítá ve světě své knihy, plné ojedinělých dopisů. Jedny nazvala „cyranovskými“, neboli „dopisy v zastoupení“, těmi druhými jsou dopisy svým blízkým - nikdy neodeslané.
Válka jí vzala rodiče, její dětství bylo smutné, její život tvrdý a nemilosrdný. Autentická výpověď ženy, která prožila většinu přelomových událostí dvacátého století.
