Jindra Tichá přijela na Nový Zéland poprvé v září 1970 a objevila tu neznámý svět, který ji okouzlil. V sérii poutavě vyprávěných příběhů skutečných osob nás autorka ve své knize seznámí s unikátní mentalitou jeho obyvatel.
Závěrečný svazek Encyklopedie Jiřího Suchého je výběrem úvah, které pronášel Jiří Suchý v rozhlase, později v časopise, ještě později opět v rozhlase a nakonec i v denním tisku.
Nejnovější kniha doyena české literatury (nar. 1910) přináší vzpomínky na významné osobnosti, s nimiž autora pojily přátelské vztahy: Jaroslava Seiferta, Františka Hrubína, Jana Wericha, Bohumila Hrabala...
Kniha pamětí Josefa L. Fischera (1894–1973), jednoho z nejvýznamějších českýh filosofů dvacátého století, patří k základním dílům české memoárové literatury.
Kniha Mileny Šimsové „V šat bílý odění“ vypráví o lidech z doby první Československé republiky. Z okruhu působení studentského křesťanského hnutí Akademické Ymky vstoupili v letech 1938–1945 do odboje proti nacismu a okupaci.
Autorka byla v roce 1952 vylákána do Východního Berlína a zatčena sovětskou tajnou službou. Za údajnou špionáž nyla odsouzena k patnácti letům nucených prací v gulagu. Kniha je její výpovědí o době strávené v sovětském koncentračním táboře.
Autor rekonstruuje vývoj názorů a postojů historika Josefa Pekaře v průběhu let 1914–1918. Na jeho osobě ukazuje, jakými změnami procházela část české společnosti na cestě od prorakouského aktivismu k přijetí samostatného československého státu.
Tento soubor korespondence vybrala a uspořádala Adriena Borovičková z dopisů Voskovcovy matky a z dopisů Jiřího Voskovce, které posílal z amerického exilu až do své smrti v roce 1981.
V roce 1971 se Noam Chomsky a Michel Foucault zúčastnili televizní debaty, která představovala setkání dvou významných myšlenkových okruhů. Český překlad doplňují dvě eseje, které s odstupem více než třiceti let diskusi interpretují.
Kniha představuje působivý, originální a přesvědčivý portrét jedné z klíčových postav moderní historie jako politika i jako velitele v poli, portrét předložený ve formě průběžného líčení Bonapartovy kariéry.
Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Autorka laskavým způsobem přehlíží všechny významné kapitoly svého života, od dětství a mládí přes budovatelská padesátá léta minulého století po vystřízlivění v roce 1968 a podpis Charty 77 a dodnes neúnavnou práci pro ideu lidských práv.
