Bedřich Dlouhý (1932) je výjimečnou osobností českého umění 20. a 21. století. Monografie poprvé souhrnně
prezentuje jeho životní dílo, zasazuje je do místního sociokulturního a estetického kontextu a reflektuje i obecný rámec světa umění.
Italský teoretik a kritik umění Renato Barilli se ve své nejznámější knize zabývá problematikou technologického pokroku jako předpokladu definice významu výtvarného umění v rámcích uměleckých stylů.
Kniha předního českého divadelního teoretika a historika Jana Císaře je reflexí současné inscenační praxe včetně proměn, které divadlo prodělalo v posledních desetiletích.
Klasická Wollheimova úvaha o umění zvažuje zásadní otázky, které se týkají reprezentace, výrazu, stylu, významu umělcova záměru a historické povahy umění.
V novém a doplněném vydání biografie pěvkyně světového
jména zachycuje George Jellinek jednotlivá údobí
kariéry Marie Callasové a její cestu k titulu
„absolutní primadony“.
Kniha pojednává o životních a uměleckých osudech významného Brňana, který se prosadil za bývalého režimu v rámci tehdejšího Československa v oblasti rockové hudby.
David Lynch nás v knize zve do svého zákulisí a tak trochu mimo tento svět. Kniha je směsicí Lynchových vzpomínek na zásadní okamžiky jeho života, které vytahuje na povrch světa nahodile, podobně jako když rybář vytahuje z vody právě ulovené ryby.
Naturalistické drama z roku 1888 bývá označováno jako manifest skandinávského naturalismu. Příběh trojice mladých lidí rozdělených společenským postavením se odehrává za magické svatojanské noci, kdy se dostávají na povrch skryté touhy a vášně.
Je to už neuvěřitelných 60 let, kdy se na obrazovce tehdejší Československé televize poprvé objevil tenhle střapatý klučina v papírové čepici. Dodnes si každý den přilétne odněkud z hvězdné oblohy, hezky se ukloní a způsobně pozdraví DOBRÝ VEČER!
Kabelka Chanel je synonymem pařížské elegance a špičkové řemeslné zručnosti, a je v populární kultuře již natolik zakořeněná, že překonala pomyslné hranice světa módy.
Americký fotograf, aktivista, historik a teoretik umění Allan Sekula si za svůj celoživotní úkol vytyčil nově promyslet dokumentární tradici a umělecký realismus, zejména pokud jde o obnovu jejich spojitosti s radikální levicovou politikou.
Jonas Mekas, klíčová postava experimentální kinematografie a nezávislé umělecké scény druhé poloviny 20. století, nabízí v Zápisníku z šedesátých let čtivě podanou cestu do doby vzniku avantgardní kultury a nových uměleckých forem.