Kniha, kterou držíte v ruce, se zabývá otázkami štěstí a životní spokojenosti a snaží se zjistit, jak míra našeho štěstí a životní spokojenosti souvisí s tím, jak žijeme.
Kniha je příručkou moderního pedagoga, jejímž cílem je podpořit proces zavádění a využívání aktivizačních metod na školách všech stupňů v České republice.
Známý publicista Jiří Vejvoda poznal média jako moderátor (například Hovorů z Lán s Václavem Havlem), manažer (například ředitel festivalu Zlatá Praha) a nejnověji jako místopředseda Rady Českého rozhlasu.
Memoáry se zabývají dosud značně opomíjenou kapitolou z dějin českého vystěhovalectví na Ukrajinu a do Ruska. Autor zaznamenává pohnuté osudy obyvatel Alexandrovky v průběhu první poloviny 20. století.
Text publikace přináší bližší pohled na složitou interkulturní problematiku, z níž získané stereotypy vycházejí jako kumulativní archivy většinou negativně zpracovaných zkušeností s druhými.
Collective monograph published as a follow-up to the
international interdisciplinary conference Our Common Present: Current
Challenges of Central Europe.
Kniha byla napsána s cílem pomoci Evropanům v uskutečnění dialogu s muslimy. Její autor si klade za cíl pochopení muslimské mentality a názorně popisuje, jakých věcí se v dialogu raději vyvarovat.
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí.
Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala
politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické
strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv.
černá listina (blacklist).
Kniha se zabývá nejen obecnými vztahy toponym k historii a konkrétnímu místu, ale rovněž hledá odpověď na otázky, jak zeměpisná jména utvářejí prostor a paměť místa a jak se podílejí na formování lokální identity jeho obyvatel.
Práce analyzuje politické, ekonomické a kulturní vztahy mezi Československem a třemi nejjižněji položenými latinskoamerickými zeměmi, Argentinou, Chile a Uruguayí, v letech 1945 až 1989.
Publikace Vesnická stavební kultura sleduje problematiku tradičního vesnického
domu z hlediska stavebního materiálu, domové dispozice, slohových ohlasů a roubených
sakrálních objektů.
Komunikace mezi lidmi zajímá jak běžné laiky, tak širokou škálu odborníků, a to od novinářů a pracovníků reklamy po psychoterapeuty a lékaře.
Tím spíše nás všechny zajímá, proč nás druzí v komunikaci často klamou a jaké prostředky k tomu používají.
Během posledních tří desetiletí jsme svědky toho, že se problematika paměti stává jedním z dominantních témat sociálních a humanitních věd. Někteří autoři dokonce v této souvislosti hovoří o novém paradigmatu.
První publikace u nás o ekologických aspektech, šetrnosti a soběstačnosti, ohleduplnosti a únosnosti, neplýtvavosti a obnovitelnosti, nových příznacích umělecké tvorby.
