společenské vědy

Pandemie COVID-19 může být odrazovým můstkem pro rychlé změny potřebné k řešení klimatické krize. Autoři předkládají přesvědčivé argumenty, proč musíme jednat ihned a od základů změnit všechny systémy, které jsou pilíři dnešní civilizace a ekonomiky.

Česko-německé vztahy se vyvíjely více než tisíc let, než byly násilně přetrhány tragickými událostmi moderní epochy – vyústily v dlouhodobou nevraživost, konflikt, odcizení, zapomenutí a neochotu diskutovat.

Srozumitelná uživatelská příručka slouží běžnému čtenáři i profesionálovi k orientaci v jednotlivých fázích a institutech služebního.

Kniha je souborem volně na sebe navazujících esejů, sepsaných Lukácsem v letech 1919–1921, kdy byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít a působit v exilu.

Kniha se zaměřuje na zásadní téma autoritářství, které se ve společnosti a politice stalo bohužel opět aktuální.

Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání.

Poznejte příběhy stěžejních děl československé hudby.

Otevřený rozhovor básníka Milana Ohniska s výjimečnou moderátorkou Danielou Drtinovou – a také s jednadvaceti „nejbližšími a blízkými“.

Zápletka knihy je zřejmá – jde o charakter. Pokud vám záleží na charakteru vašich dětí nebo dokonce vašem vlastním, mohlo by to být i napínavé.

Jean Monnet kdysi prohlásil, že Evropa se bude utvářet prostřednictvím krizí a že bude vlastně součtem řešení těchto krizí. V Evropě je dnes tolik krizí, že to slovo již na nikoho žádný dojem neudělá.

Autor se s využitím nejnovějších poznatků českých i světových historiků snaží v krátkých článcích čtenářům srozumitelnou formou zpřístupnit klíčové okamžiky 20. století, pozadí politických a diplomatických rozhodnutí.

Monografie pojednává o jedné z nejpozoruhodnějších vokálních kompozic české hudby, jejímž jediným tématem a zároveň jedinou hudební matérií je nejstarší česká lidová duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny.

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým.

Esej Nové besedy nabízí hlubší zamyšlení a originální náhled na klíčové otázky, které nese život v současné společnosti. Významní a cenění autoři nahlíží na téma z pohledu různých vědních oborů. Čemu věřit?

Odkud přicházíme? Kam patříme? Kdo jsme? O zodpovězení těchto základních otázek lidské existence a národní identity se pokoušeli Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937) na české (československé) a Roman Dmowski (1864-1939) na polské straně.

Politická mapa dvacátého prvního století se vyznačuje výraznými rozdíly v politické stabilitě, teritoriální kontrole či stupni ekonomického vývoje v jednotlivých oblastech.

Cenově nedostupné bydlení, mzdy na hranici chudoby, zdravotní péče, klimatická změna, policejní kontroly hranic: tyto problémy nepatří k obvyklým feministickým tématům. Nepostihují však drtivou většinu žen na celém světě?

Podle údajů mezinárodních organizací je pouze zhruba třetina států světa hodnocena jako demokratická, přičemž podíl nedemokratických zemí se v posledním desetiletí zvyšuje. Cílem této knihy je pokus o přispění k diskusi na téma „ústavní demokracie“.

Kniha je vůbec prvním monografickým zpracováním tématu v české historiografii. Publikace se na základě různých právních a evidenčních pramenů snaží ozřejmit principy fungování čelední služby a postavení sloužících v tradiční české společnosti.

Jaký kroj nosila vaše praprababička? Kniha představuje české lidové kroje z etnografické sbírky Národního muzea. Více než 20 regionů je zde zastoupeno krojovými celky či alespoň nějakou krojovou součástí. Nechybějí ani dětské kroje.