V dramatických, čtivě a barvitě vykreslených osudech Borgiů, které autor hojně dokládá i citacemi z dobových pramenů, se zároveň zrcadlí složité poměry renesanční Itálie.
Pandán k práci J. Waldhausera Encyklopedie Keltů v Čechách je prvním souhrnným přehledem našich poznatků o Keltech na Moravě, který přináší přední specialistka na tuto problematiku.
Kniha je členěna do šesti odílů: 1. Vědomí příslušnosti k České koruně. 2. Proti husitským Čechám. 3. České stavy ve jménu Koruny. 4. Město, region, země. 5. Historiografie – zrcadlo regionálního vědomí. 6. Vzdělání – brána k porozumění.
Cílem knihy je zprostředkovat dnešnímu divákovi středověký obraz tak, aby jej mohl vnímat nejen jako historickou památku, ale také jako vlastní umělecký prožitek.
Legát Jan Palomar, jeden z členů poselstev, které basilejský koncil v letech 1433-1436 vysílal do Čech, navrhl představitelům církve způsob, jak zkrotit neporazitelné husitské kacíře. Příspěvek k dějinám středověku.
Svazek edice Česká historie pojednává o 13. století, podle mínění většiny historiků o době, která nejvíce přeměnila tvářnost, fyzickou i duchovní, naší země.
Kniha o panovnickém dvoře přemyslovských knížat a králů nabízí rozsáhlý pohled na život dvorské společnosti, kterému se domácí historiografie zatím komplexně nevěnovala.
Do druhého dílu byly vybrány texty sepsané až po vítězství křesťanství v římské říši na počátku 4. století, které dobře dokumentují další vývoj hagiografické literatury a zohledňují žánrové a ideové rozrůznění pozdější mučednické literatury.
Kniha se věnuje období stěhování národů ve ve 3. až 8. století a líčí postup slovanských kmenů na Balkán a jejich šíření říše Byzantské, arabskou expanzi do Přední Asie a do Egypta a rovněž i vnitřní změny v Byzanci náporem těchto útočníků způsobené.
Autor ve své práci zasazuje dějiny slovanského etnika na našem území do širšího kontextu evropských politických, hospodářských, kulturních i náboženských dějin.
Výbor latinských středověkých visiones, tj. vidění, zahrnuje
okolo dvaceti nejznámějších textů, mezi nimi
např. Thurkillovo, Dryhthelmovo, Fursovo či Barontovo
vidění.
Polský historik zasvěceným způsobem zkoumá podobu učení o trojím lidu v českém prostředí 14. a 15. století, tedy v době, kdy již v západní Evropě poněkud ztrácelo na síle.
Interpretace obsažená v této knize je vystavěná na příkladu jednoho z nejvýstavnějších jihočeských pozdně gotických městských kostelů, farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Trhových Svinech na Českobudějovicku.