Průvodce je určen pro širokou veřejnost, která má zájem se blíže seznámit s dobou a uměleckými artefakty konce třináctého a prvních desetiletí čtrnáctého století ve střední Evropě a Českém království především.
Výpravná publikace vychází při příležitosti sedmistého výročí nástupu Jana Lucemburského na český trůn následně po jeho sňatku s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou.
Sborník zahrnuje staroirské texty vztahující se k bájným plavbám do jiných, ať už fantastických, nebo reálných světů a s nimi úzce související latinské dílko známé pod názvem Plavba svatého Brendana.
Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům a věnuje se také českému přínosu k diplomatickému řešení turecké hrozby v době Jiřího z Poděbrad.
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Monografie se zabývá historií posledních příslušníků rodu z Michalovic - jednoho z předních českých panských rodů, který se významně zapsal do dějin českého středověku.
Knižní vzdělanost se z Velké Moravy poměrně rychle rozšířila i se svým spisovným jazykem, staroslověnštinou, po rozlehlých prostorách střední a východní Evropy.
Texty poskytují unikátní a velmi zajímavý pohled na dějiny křížových výprav z druhé strany - tedy z muslimské perspektivy, a představují i pestrý obraz rozličných historiografických a literárních stylů typických pro arabské písemnictví.
Kniha se nejprve zabývá vznikem univerzitních národů v Boloni a Paříži. Oba tyto vzory působily i v Praze, v otázce národů však převládl model pařížský.
První rozsáhlá vědecká biografie jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů českého univerzitního národa prvních dvou desetiletí 15. století, filozofa, jenž za své názory a postoje skončil na kostnické hranici.
Jihočeský šlechtický rod pánů ze Strakonic, zvaných též podle nejčastějšího jména Bavoři ze Strakonic, erbu střely, sehrál významnou roli v českých dějinách zejména ve 13. století.
Kniha představuje řádové velmistry a komtury, přináší informace o hradech a výzbroji teutonských rytířů, ale dává také nahlédnout do běžného života řádových členů a do jejich špitální, hospodářské a vzdělávací činnosti.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.
