Štěpán Plaček (1909-1992) patřil k významným aktérům sféry politického zpravodajství československého ministerstva vnitra po skončení druhé světové války.
Kniha je originální obrazovo-textovou koláží, která přináší výběr kreslených vtipů o "máničkách" z normalizačního tisku vedle vzpomínek a reflexí někdejších "vlasatců" a vedle fotografií zachycujících především osobnosti předlistopadového undergroundu.
O trávě pod asfaltem, izraelském faktoru, ruských archivech a o vědě něvědě. Autor se v publikaci zaměřuje na události, k nimž došlo kolem února 1948, nazývané zpravidla Únorem.
Osud německých antifašistů se dá shrnout do jedné věty: roku 1938 bojovali spolu s Čechy a Slováky proti většině svých soukmenovců a v roce 1945 museli jako Němci ze země odejít.
Je to neobyčejný, ale pravdivý příběh Adolfa Hitlera, původně bezvýznamného rakouského kaprála s pokřivenou psychikou. Z neznámého člověka se stal velitelem nejobávanější vojenské mašinerie na světě, ale pak zničil sebe i říši.
Časopis obsahuje studie českých i zahraničních odborníků, kteří svůj výzkum soustředí na světové a obecné politické, hospodářské, sociální a kulturní dějiny 20. století (s nezbytnými přesahy do 19. a 21. století a také do dalších příbuzných oborů.)
Kniha "Na smutek není čas" vypráví o životě Františka Kriegla, otiskuje jeho nejzávažnější polické projevy a obsahuje i korespondenci s jeho přítelem Františkem Janouchem.
Autor seznamuje se základními rysy vývoje východoněmecké a československé společnosti, které byly přes společné prvky v mnohém rozdílné. Jaké byly „cesty do disentu“ v ČSSR a NDR? Jaké informace o sobě disidenti měli a jaké společné akce plánovali ?
Pilíře nového čísla revue Paměť a dějiny tvoří studie Lukáše Cvrčka Odbojáři z jeskyně a Jiřího Urbana Několik vět. V rozhovoru s Richardem Sachrem se Pavel Žáček vrací do roku 1990, kdy se komunistické ministerstvo vnitra transformovalo.
Sborník z mezinárodního mezioborového sympozia „Na rozhraní kultur: případ Paula/Pavla Eisnera" je věnován pražskému překladateli, publicistovi a literárnímu kritikovi Pavlu Eisnerovi a problematice kulturní výměny ve střední Evropě.
Kniha je chvályhodným pokusem zařadit úvahy o čs. vojenském plánování do širšího kontextu (v rámci dosud značně omezených možností) a nahradit četné propagandistické „zkraty“ věcným tónem.
Prof. Dr. Jan Wanner, DrSc.
Carell umožňuje vedle historicky významných válečných okamžiků nahlédnout také do všedního dne vojáků a na scenérii dramatu: města, vesnice, samoty a jejich obyvatele, jak je prožívaly miliony německých vojáků.
Timothy Snyder, ověnčený literárními cenami, načrtl pozoruhodný portrét aristokrata, v jehož životě jsou zosobněny bolestné otřesy první poloviny dvacátého století, doby, v níž se velké říše rozpadaly na národní státy.
Norimberk, krátce po skončení druhé světové války. V celách zdejšího soudu sedí a čeká na svůj ortel „výkvět“ nacistické smetánky. Ti neznámější, Hitler a Goebbels, sice chybějí – ale přesto ti, kteří zbyli, tvoří dokonalé panoptikum nacistického světa.
Profesor František Černý, první polistopadový děkan FF UK, se ve svých
vzpomínkách vrací k dvacetiletí tzv. normalizace (1969–1989), jednomu
z nejrozpornějších období v dějinách Univerzity Karlovy.
Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce.
Publikace si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Zvláštní pozornost je věnována problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání.
Abeceda komunismu se snaží nahlížet do zcela konkrétních osudů, vnímá kontext i kontinuitu jednání aktérů historických událostí a přitom je dokáže zarámovat do širších historických souvislostí.