Citino mistrovsky kombinuje vědecký výzkum s poutavým vyprávěním a jeho dílo poskytuje neotřelý pohled na to, jak se začala hroutit jedna z nejsilnějších armád v historii.
Autor o tématech holokaustu přemýšlí v jiné, celistvější perspektivě, než bývá zvykem - jednotlivé kapitoly se místy blíží filosofickým esejům, podloženým ovšem mimořádnou znalostí historických faktů.
Kniha obsahuje historickou studii o podmínkách vystěhování židů a vývozu uměleckých předmětů za druhé Česko-Slovenské republiky i v prvních letech protektorátu.
Kniha přibližuje osudy desítek sochařů a jejich prací z doby národního socialismu, této zvláštní éry dějin, kdy se nietzschovský ideál Nadčlověka vtělil do hmoty a umění se stalo integrální součástí budování státu.
Autor byl v roce 1944 deportován do Osvětimi. Díky své lékařské odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Po válce vydal své svědectví - šokující a naléhavý deník.
Publikace je vlastně čtvrtým dílem úspěšné trilogie „Jednotka určení SOS“. K jednotlivým životopisům jsou připojeny textové materiály vztahující se k působení dotyčné osoby v legiích, SOS nebo v protinacistickém odboji.
Řemeslo urozených je napínavý příběh vojenské špionáže, který se odehrává v období druhé světové války na pozadí britských a německých tajných operací - je však především mistrovsky zvládnutou sondou do psychologie lidí pracujících pro tajné služby.
Životopis pilota Františka Mlejneckého z Rožďalovic, který za války létal v RAF, do roku 1948 létal v Československu (byl m.j. pilotem letu Sokola do Kapského Města v roce 1947) a pak opět v RAF až do roku 1968.
Práce historiků z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR pod vedením Jaroslava Hrbka se snaží ozřejmit problematiku osvobozování Československa v širokém kontextu dějinných událostí.
Sborník studií (v českém překladu) deseti německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletí věnovali dějinám sudetoněmeckých odpůrců nacismu.
Co německá generalita za druhé světové války skutečně věděla a co si myslela o Hitlerovi, válečné situaci a německých válečných zločinech, bylo dosud téměř neznámé. Po válce šířila přikrášlený obraz sama sebe.
Atlantický val byl nejambicióznějším německým fortifikačním programem, k jehož vybudování dal Hitler pokyn v roce 1942. Tato kniha se podrobně zabývá jeho výstavbou ve Francii, pomocí četných fotografií a působivých schémat představuje jeho různé úseky.