Publikace přináší u nás dosud nejkomplexněji pojatý pokus o syntézu širokého spektra témat v oblasti dálkového archeologického průzkumu lidských sídel a krajiny v minulosti.
Publikace obsahuje souhrnnou kapitolu o životě profesora Bedřicha Hrozného a jeho rozluštění chetitštiny v roce 1915, kdy se tak zasloužil o jeden z největších úspěchů české vědy.
Publikace předkládá dosud nejpodrobnější rekonstrukci šíření západní, tibetobarmské, větve sinotibetských jazyků, která je založena na nových archeologických zjištěních.
VI. svazek řady publikující výsledky česko-bulharsko-britského výzkumu řeckého emporia Pistiros v Bulharsku je věnován publikaci pokladu 549 stříbrných a tří zlatých mincí, ražeb nástupců – diadochů Alexandra Velikého.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.
Reprezentativní publikace, vydaná k výstavě „Hroby barbarů – Svět živých a mrtvých doby stěhování národů“ představuje archeologický výzkum pohřebiště z 5. století n. l., objeveného v Praze-Zličíně.
V 70. letech 20. století došlo k dohodě brněnských a vídeňských archeologů, že společně zhodnotí archeologické předměty a lidské kosti z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, které tam nalezl lékař a moravský archeolog Jindřich Wankel.
Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy.
Biografie legendární egyptské královny a jedné z nejpozoruhodnějších osobností světové historie. Podle výzkumů se usuzuje, že nebyla uložena v žádném z dosud objevených hrobů.
V letech 2002–2012 bylo v rámci zástavby průmyslové zóny města Prostějova na kat. území Kralic na Hané prozkoumáno rozsáhlé sídliště neolitické kultury s lineární keramikou na ploše více než 11 hektarů.
Kniha shrnuje údaje o více než 900 pravěkých a raně středověkých depotech nalezených v Čechách, počínaje hromadnými nálezy kamenných nástrojů z mladší doby kamenné a konče denárovými poklady první poloviny 11. století.
Autor shrnuje problematiku mohylových pohřebišť z období eneolitu v okolí hanáckého kopce Kosíře. Zde se nachází 12 ze 17 na Moravě známých mohylových pohřebišť kultury nálevkovitých pohárů.
Vrchol Hostýna je dnes především vnímán jako hojně navštěvované poutní místo, jde ale zároveň i o jedno z nejvýznamnějších moravských hradišť ze závěru doby bronzové a počátku doby železné.
Práce předkládá základní charakteristiku předkeltského osídlení Hostýna a uvádí čtenáře do diskuse o tématu. Součástí publikace je 107 kresebných tabulek a 30 fotografií, map. plánů, kreseb, schémat apod.
Od roku 2002 působí každoročně v jižní části
Uzbekistánu poblíž městečka Šerabádu mladý tým
archeologů z Univerzity Karlovy v Praze a spolu s
uzbeckými badateli pracuje na zaplňování bílých míst
na pomyslné historické i skutečné archeologické
mapě.