The collective monograph Memory of Central and Eastern Europe: Past Traumas, Present Challenges, Future Horizons provides a unique platform for collaboration of different theoretical and conceptual approaches to memory and related studies.
V Evropě tento rok začíná arktickou zimou. V Československu je ale ve vzduchu cítit předjaří. Nálada se mění a je to znát na každém kroku. Jako by se uvolnila obrovská energie a začínaly se dít věci.
Umírá Stalin i Gottwald, lidé přicházejí o své úspory, začíná vysílat Československá televize a Edmund Hillary spolu s šerpou Tenzingem stanou jako první lidé na vrcholu Mount Everestu.
Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů.
Proč by nás měl zajímat marxismus — nějaká teorie 150 let stará? Po více než třiceti letech života v kapitalismu je nám plně jasné, že boj za opravdu spravedlivou, svobodnou a demokratickou společnost nebyl ani náhodou dokončen.
Druhý svazek Základů marxismu nás v dalším výběru z Marxova a Engelsova politického, filozofického a ekonomického díla zavádí hlouběji do studia vědeckého socialismu a kritiky naší současné, kapitalistické společnosti.
Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu.
Publikace je doslovným přepisem kroniky, kterou autoři - bratři Vojtěch Husa (1908–1997) a Josef Husa (1899–1981) nazvali „Paměti a vzpomínky na plavbu a co s ní souviselo“.
Kniha Konec války a začátek míru je ve skutečnosti denní kronikou autora z roku 1945. Největší pozornost autor věnuje bombardování Prahy od 14. února. Text doprovázejí dobové fotografie.
Kniha z ediční řady VORAŘSKÝ ROD HUSŮ Z HLADNÉ se věnuje popisu stoleté historie čtyř generací plavecké rodiny Husů. Publikace dále obsahuje informace o plavecké osadě Hladná u Albrechtic nad Vltavou a zahrnuje kapitoly o umění a řemesle vorařském.
Tato zdánlivě obyčejná manželka a matka, žijící ve Francii sedmnáctého století, svou hlubokou láskou k Bohu a snahou o bezvýhradný křesťanský život podnítila nečekaně proti sobě opozici v nejvyšších politických a církevních kruzích tehdejší doby.
Tématem knihy jsou proměny
smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii. Autor v Dějinách
ticha staví do kontrastu naši současnost, především městských prostorů, přetížených hlukem.
Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932.
Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Pro období 17. století vidí ideál v podobách
měšťanské elitní kultury.
Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení
Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. Zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení.
Rok 1962 už nikoho nenechává na pochybách, že kolo dějin se otáčí. Destalinizace jede na plné obrátky – z Letné mizí generalissimův pomník a Stalinova třída se stává Vinohradskou ulicí.