Devatenácté století můžeme nazvat nejen stoletím rodiny, ale též stoletím, kdy v habsburské monarchii vyvrcholila snaha měšťanstva o získání tradičních pozic šlechty.
Dějiny významného východočeského panského rodu, jehož dny se naplnily ve víru husitských válek, smrtí známého katolického válečníka Jana Městeckého z Opočna.
Dlouho očekávaná publikace na základě stejnojmenného rozhlasového seriálu Českého rozhlasu o rodopise a hledání rodových kořenů, tvorbě rodokmenů, způsobech pátrání po předcích a ovšem dalším, co dnes tolik zajímá nejen genealogy-amatéry.
Esejistickou a čtivou formou podané dějiny osvícenství (a svobodného zednářství) na Moravě. Kniha zachycuje vývoj moravské aristokracie a její výrazné spojení s vývojem průmyslu, umění, architektury a věd v moravských zemích.
Gabriela ze Schwarzenbergu žila v letech 1825–1843. Publikace obsahuje edici rukopisu jejího románu, souboru dopisů a deníku z cest po Evropě. Zajímavým způsobem nám přibližuje život šlechtičny v polovině 19. století.
Publikace doplněná řadou krásných snímků a dokumentů se věnuje dcerám císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty a nezapomíná ani na jejich potomky až do dnešních dob.
Kniha o evropském rodu Wittelsbachů, který byl úzce spřízněn s Habsburky, a tak jeho příslušníci zanechali své stopy i v českých dějinách. Nejznámější je asi císařovna Sisi, manželka Františka Josefa I., nebo její tchyně Žofie.
Kniha vysvětluje pojmy z oboru archivářského, historického, z pomocných věd historických (diplomatika, epigrafika, faleristika, heraldika, chronologie, numismatika, paleografie, ...) a z dějin správy.