Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají.
Předkládaná kniha se soustředí na otázky, které národní dějepisectví nechávalo bez povšimnutí. Je to generační dílo, ve kterém se mladší autoři a autorky snaží tyto procesy osvětlit a usmířit Čechy s jejich vlastní minulostí.
Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem
značně bohatá.
Tento Almanach nemá být pouze příručkou ve smyslu „Who is Who“ (Kdo je kdo) anebo „Who with Whom“(Kdo s kým), ale je pro historií poučené čtenáře zrcadlem dějinných událostí a společenského vývoje, které otřásaly Evropou a stvořily její dnešní stav.
Stěžejními tématy této práce jsou změny v titulatuře, podoba nobilitačního procesu, a v neposlední řadě také zásluhy, díky kterým bylo možné stát se v pobělohorském období, resp. v letech 1627–1657, šlechticem.
Kniha vytváří komplexní obraz o rodu erbu zubří hlavy od prvních postav po nejvýznačnější muže a ženy tohoto rodu. Věnuje se jednotlivým predikátům a rodovým větvím, vztahu Pernštejnů k náboženství či vojenským konfliktům.
Prolínání středověké a novověké sfragistiky v jednom příspěvku je unikátní. Kniha vznikla jako výsledek autorčiny dlouholeté badatelské činnosti. Jde o dílo neobyčejně precizní, novátorské a zajímavé.
Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji.
Chronologický přehled držitelů rodového dominia pánů z Kunštátu z pera současného kastelána kunštátského zámku. Součástí publikace jsou značně i rozvětvené rodokmeny a barevné ilustrace.
Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku.
